Islanďané jsou svobodomyslní a bohorovně klidní, jejich země je dnes v kurzu, říká překladatelka
Když na ni v roce 1993 v Reykjavíku poprvé promluvil rodilý Islanďan, měla pocit, že před nesrozumitelným jazykem raději uteče. Na zpáteční letadlo do devadesátkové Prahy ale Marta Bartošková nakonec nenasedla. I proto dnes ovládá islandštinu tak, že z ní – jako jedna z mála – překládá historickou i současnou prózu i poezii.
„Island je dnes v kurzu. Posledních deset let tam probíhá ohromná vlna turismu, vše islandské snadno prorazí, dobře se prodává. Dřív to ale bylo jinak. Island byl uzavřenou, předinternetovou, neprobádanou zemí. Dost důvodů k tomu, proč tam jet,“ vzpomíná Bartošková v pořadu Vizika na rozhlasové stanici Vltava.
Marta Bartošková, překladatelka a tlumočnice z islandštiny a norštiny. Moderuje Markéta Kaňková
Na Filozofické fakultě Karlovy univerzity studovala původně anglistiku a nordistiku. Ve třetím ročníku ale znenadání přišla nabídka odjet na studijní pobyt na Island. Přestože malý ostrov ležící v severním ledovém oceánu neznala, instinktivně kývla. To byla 90. léta.
Když o několik týdnů později vystoupila na letišti v Reykjavíku, málem jí odfoukl vítr a zaskočila jí i tma, která na Islandu ovládá většinu dne.
Island zve ve videu k návštěvě země. Zábavnou formou paroduje Zuckerbergera
Číst článek
„Island je drsná země. Leží na hraně dvou tektonických desek, nejrůznější dramatické procesy jako zemětřesení, sopečné výbuchy či divoké bouře jsou tu na pořadu dne. Islanďané jsou neustále ve střehu, připraveni vypořádat se s mezní situací. I proto jsou to svobodomyslní, umínění, sebevědomí lidé, kteří si v sobě vybudovali bohorovný klid,“ popisuje příslušníky národa, jehož literaturu už víc než dvě dekády překládá.
„Dnes je islandská společnost velice, velice otevřená a liberální. Mnohem víc, než jsme zvyklí třeba z Česka. V minulosti to ale byla společnost, které vládla protestantská mentalita ideologie,“ dodává překladatelka.
Ságy a současnost
Surovost přírody a boj s nepřízní prostředí i osudu ostatně není jen otázkou středověkých islandských ság a mýtů, silně pronikají i do současné literatury, soudí Bartošková.
Třeba i do románů Jóna Kalmana Stefánssona, mezinárodně ceněného nominanta na Bookerovu cenu. Autora existenciálního rozměru, jenž ve většině textů zachycuje citový život Islanďanů.
„Stefánsson je jedním z těch, kteří se ve svém psaní vracejí do předmoderní doby. Akcentem na vnitřní život postav a existenciální rozměr života na Islandu zachycuje to, co do této chvíle zůstávalo stranou. Literární tradice velela soustředit se na epický příběh a sled událostí. Stefánsson je ale lyrik, ukazuje hrdiny z masa a kostí, kteří v nelehkých podmínkách touží po lásce, uznání, lidské blízkosti,“ vysvětluje Bartošková.
Do češtiny převedla jeho úspěšnou románovou trilogii – Ráj a peklo (2012), Smutek andělů (2014) a Lidské srdce (2017).
Nejen Stefánsson, ale i další hvězdy současné islandské literatury letos hostí festival Měsíc autorského čtení.
Z textů inspirovaných magickým realismem, severskými a antickými bájemi, hudbou i filmem četl třeba i nejpopulárnější islandský spisovatel současnosti Sjón – prozaik, básník, dramatik, scenárista a taky autor řady písňových textů pro hudební ikonu Björk.
Překlady islandské literatury zažívají podle Bartoškové boom. „Island na tom cíleně pracuje. Před několika lety byl Island hlavním hostem knižního festivalu ve Franfukrtu. Vláda to všechno podporuje granty a pobídkami. Spisovatelé tak jsou zvyklí jezdit na setkání se čtenáři a různé prezentace, jsou velice kontaktní a vděční za zájem o svou tvorbu,“ přibližuje překladatelka.
Ženské autorky jsou ale podle Marty Bartoškové stále o několik kroků za mužskými protějšky. Do světových jazyků se totiž stále zhusta překládají hlavně muži:
„Já sama bych se překládání autorek chtěla věnovat víc. Z píšících Islanďanek mě zajímaví hlavně básnířky. Na festival autorského čtení dorazí třeba Gerður Kristný nebo Sigurbjörg Þrastardóttir, které podle mě patří k těm nejzajímavějším“.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.
