Ve věku 82 let zemřel režisér Dušan Klein. Proslavila ho série filmů o ‚básnících‘

Ve věku 82 let zemřel v neděli filmový režisér Dušan Klein, mimo jiné tvůrce série filmů o „básnících“. V pondělí to oznámil jeho syn David. Natočil i desítky detektivek a komedií, mimo jiné Vážení přátelé, ano, Andělské oči nebo Konto separato. Byl také tvůrcem televizních seriálů. Tvůrce s neodmyslitelnou dýmkou, který v dětství přežil Terezín, napsal také několik scénářů.

Praha (Aktualizováno: 13:21 10. 1. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve věku 82 let zemřel v neděli filmový režisér Dušan Klein

Ve věku 82 let zemřel v neděli filmový režisér Dušan Klein | Foto: Dalibor Glück | Zdroj: ČTK

Klein zemřel po dlouhé nemoci v jedné z pražských nemocnic. „Plánujeme jenom rozloučení v rodinném kruhu bez účasti veřejnosti, později dáme k dispozici kondolenční knihu,“ řekl David Klein.

Asi nejznámější je Kleinova šestidílná série filmů o básnících. První tři části v osmdesátých letech přilákaly do kin přes pět milionů diváků. Trilogie se dočkala i porevolučních pokračování odrážejících novou realitu, tři díly vznikly v letech 1993, 2004 a 2016. 

Před komediemi ale Dušan Klein točil hlavně detektivky. „Mým vysněným žánrem byla tragikomedie. Jenomže jsem končil studia na FAMU do období, kdy se začala žádat společenská dramata. Tomu jsem se chtěl vyhnout, tak jsem se vrhnul na kriminální žánr,“ popsal Klein Radiožurnálu.

Z další Kleinovy tvorby si diváci vzpomenou hlavně na trpkou satiru Dobří holubi se vracejí z roku 1988. V hlavní roli s Milanem Kňažkem se odehrává v protialkoholním ústavu, svou poslední roli tu ztvárnil Vladimír Menšík.

A dále na půvabné filmové zpracování novely Bohumila Hrabala Andělské oči (1994), korupčnickou retrokomedii Konto separato (1996) či úsměvně ironický příběh Vážení přátelé, ano (1989).

Terezín

Laskavý a inteligentní humor si Klein uchovával navzdory své otřesné zkušenosti židovského dítěte za nacismu: patřil k dětem, které přežily Terezín. Narodil se 27. června 1939 ve slovenských Michalovcích jako Julius, před hrozbou transportů se s rodiči i dvěma staršími bratry skrýval v jednom statku v Nízkých Tatrách.

2:18

České filmové premiéry roku 2022. Diváci se můžou těšit na dokumenty i komedie

Číst článek

Po půl roce otec našel kontakt na katolický klášter pro sirotky v Bratislavě, kde je tamní farář ukryl pod jménem Ružiakovi, což byli chlapci, kterým se podařilo odjet do Anglie. Bratři Kleinovi dostali jejich doklady a z Julia se stal Dušan. Toto jméno si pak ponechal.

Kvůli zradě jiných se ale nakonec ocitli v Terezíně. „Naštěstí jsme se už nedostali do jiného koncentračního tábora, dožili jsme v Terezíně do osvobození. Domů jsme se už nevrátili, protože dům v Michalovcích vyhořel,“ vzpomínal Klein později. Faráře, který je ukryl, nacisté popravili.

Už jako kluk hrál Klein v ochotnickém divadle: „Na základní škole jsem založil mandolínový soubor, hráli jsme písničky, já jsem naše vystoupení uváděl, a dokonce i dirigoval.“

Na stříbrné plátno vstoupil poprvé ve snímcích Rodná zem a Můj přítel Fabián z roku 1953. Na pražské FAMU vystudoval obor filmové režie a v letech 1975 až 1991 byl režisérem Filmového studia Barrandov.

Krátká emigrace

Jeho špionážní, detektivní a kriminální dramata ze 70. a 80. let – Případ mrtvých spolužáků (1976), Kam nikdo nesmí (1979) či Radikální řez (1983) – charakterizuje snaha o maximální věrohodnost příběhu a o hlubší psychologickou motivaci.

Velkou popularitu si získal jeho televizní seriál z 90. let Hříchy pro pátera Knoxe na motivy krimipříběhů Josefa Škvoreckého.

23:57

‚Různorodost je důležitá.‘ Ředitelský tandem SKUTR slibuje, že nechce Národní divadlo zaplavit svou režií

Číst článek

Impulz k natáčení detektivek přišel po Kleinově návratu z krátké emigrace: „Měl jsem po srpnu 1968 pocit, že zůstaneme v Německu – manželka s Laternou magikou hostovala v Americe a dohodli jsme se, když přišli Rusové, že vezmu malého syna a sejdeme se v Paříži. Když jsme pak v tom Německu opravdu už byli, najednou se mi nějak vrátily zážitky z války, bylo těch Němců na mě zkrátka moc. Vrátili jsme se domů a já se detektivkami vyhnul společenským tématům.“

Televizní tvorbě se věnoval hlavně v 90. letech, přinesla mimo jiné seriály Strážce duší, Manželské tonutí či Cukrárna. Klein pracoval i na seriálu Ulice.

Přesto je pro něj klíčová filmová tvorba: „Magie plátna je úplně jiná. Na televizi se díváte zpříma, k filmu vzhlížíte. Je to něco, nechci říci božského, ale vyššího. Zvláště teď, kdy plátna jsou tak veliká! Je tam vidět každé hnutí mysli. Působivost filmu na diváka je silnější. Televizi přece jen vnímáte povrchněji.“

Režisér Klein, který též pedagogicky působil na FAMU, měl s manželkou Silverou dva syny. V posledních letech měl velké zdravotní potíže.

jht, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme