‚Alegorie na studenou válku,‘ i tím je Formanův film Amadeus. Oscarový snímek byl uveden před 40 lety
Před 40 lety se na filmová plátna dostal snímek Miloše Formana Amadeus. Hned zpočátku slavil úspěch a vyhrál osm Oscarů. Po opadnutí prvotní slávy se ale začínaly ozývat hlasy kritiků, kteří upozorňovali na historické nesrovnalosti. Centrem pozornosti by ale mělo být něco jiného, upozorňuje server BBC, který píše, že Amadeus je možná nejvíc nepochopený oscarový snímek v dějinách.
Amadeus získal 8 Oscarů, včetně nejlepšího snímku. V kategorii nejlepší herec v hlavní roli byl nominován jak představitel Mozarta, tak Salieriho. Tento souboj na rozdíl od filmového příběhu vyhrál Salieri, když Oscara získal herec Fahrid Murray Abraham. Snímek získal mimo jiné i Oscara za nejlepší výpravu, zvuk a i ocenění za nejlepšího režiséra si převzal Miloš Forman.
Pocta Formanovi. Diváci v Praze tleskali filmu Amadeus, dorazili Hřebejk, Macháček i Krnáčová
Číst článek
Příběh rivalství dvou skladatelů však později také čelil kritice. Média například psala, že si film „bezostyšně pohrává z historickými fakty“. Mozartův oplzlý humor byl ve vídeňské středostavovské společnosti běžný, rivalita se Salierim také vzbuzuje otázky, když mu Mozart svěřil hudební výchovu svého syna a nakonec je například mylné, že by byl Mozart pohřben v neoznačeném chudinském hrobě.
Alegorie na studenou válku
Těmto kritikám ale možná uniká hlavní smysl filmu. „Film si s rokem 1784 možná pohrával rychle a volně, protože jeho skutečným zájmem byl rok 1984,“ píše server BBC. Smyšlená verze střetu mezi dvěma velkými skladateli je totiž alegorií na studenou válku.
Skryté významy filmů nebyly pro Miloše Formana novinkou. Snímku Amadeus předcházel v Československu film Hoří, má panenko z roku 1967, který byl v období pražského jara přijat dobře, přestože se v něm skrývala satira absurdní neefektivnosti východoevropského komunismu. Po srpnu 1968 se to však změnilo. Forman byl označen za zrádce a emigroval do Spojených států.
Amadeus a symfonici. Praha v Obecním domě promítne slavný Formanův film
Číst článek
Téměř ve všech Formanových pozdějších filmových dílech se objevují záblesky odporu k sovětské cenzuře, omezování a soustředěné moci. Sovětskou alegorii můžeme aplikovat i na Amadea. Mozart je představen jako génius, kterého však dusí a nakonec i rozdrtí represivní aparát státu, kterým je habsburská monarchie.
Panovník Josef II. je obklopen poradci, kteří představují pochlebovače, kteří podporují Salieriho staré melodie a špiní pověst Mozarta, který se snaží přicházet s inovacemi. Ve snímku se dá najít také narážka na KGB přes služebnou, která je zároveň Salieriho špionkou.
Komplikované natáčení
Samotný proces natáčení byl navíc zpomalován kvůli sovětskému vměšování, upozorňuje BBC. Forman film totiž zpracovával v Praze, která byla stále součástí východního bloku, kde režisér nebyl vítanou osobou. Musel proto uzavřít dohodu s vládou, že se nesetká s žádnými disidenty.
Forman později vzpomínal i na další nepříjemnosti spojené s natáčením. Všude ho sledovala dvě neoznačená auta, jeho telefon byl odposloucháván, jeho řidič byl tajný agent a stále se objevovali další informátoři.
„Pocit šikany a zastrašování byl všudypřítomný, a i když Češi reagovali s podvratným humorem, napětí bylo cítit. Ani na minutu jsme nezapomněli, že jsme pod komunistickým dohledem,“ vzpomínal na natáčení představitel Salieriho Abraham.
Po krátké nemoci zemřel Miloš Forman. Oscarovému režisérovi bylo 86 let
Číst článek
K největší eskalaci napětí došlo 4. července, kdy při natáčení operní scény tvůrci zařídili, že když Forman zvolal „akce!“, tak se objevila americká vlajka a zhruba 500 českých komparzistů začalo zpívat hymnu, čímž vyjadřovali podporu Západu. Zhruba 30 lidí se na sebe ale dívalo vyděšeně a nevěděli, co dělat. Šlo o tajnou policii, která byla infiltrovaná do komparzu.
Nakonec určitou alegorii studené války lze vidět i u vztahu mezi Salierim a Mozartem. „Salieri je sovětská Lada, která se snaží být Fordem Mustang. Nemůže být tak velký jako Mozart, a tak se uchyluje k tomu, že ho podkopává a manipuluje s ním. I takový byl přístup starého SSSR k Západu: místo aby byli lepší než Západ, uchýlili se Sověti k podkopávání a diskreditaci Západu na každém kroku,“ shrnul film pro BBC Paul Frazier, autor knihy The Cold War on Film (Studená válka ve filmu).
