Náročnou titulní roli Othella ztvární ukrajinský tenorista Denys Pivnickij, v hlavní ženské roli Desdemony se představí moldavská sopranistka Olga Busuiocová, Jaga ztvární polský barytonista Mikolaj Zalasiński.

Pro režiséra Čičváka je Othello po Macbethovi další operní režií na motivy Williama Shakespeara.

„Pro mne je v této opeře rovnou pět Shakespearových děl – nejenom Othello, ale i Bouře, Macbeth, Richard III., a dokonce i Král Lear. Othella považuji za obsahově neuvěřitelně nabité dílo. Je to taková svébytná galaxie – občas mám pocit, že inscenuji metafyziku. Kulturních střetů a konfliktů v této opeře najdeme téměř tolik jako v dějinách lidstva. Verdi je opravdu silným konkurentem přírodě. A podle mě vítězným,“ uvedl Čičvák.

Po hudební stránce je Othello podle hudebních odborníků mistrovským dílem s plasticky vykreslenými charaktery, kde sborové scény střídají intimní lyrická místa.

„Othello je Verdiho pozdní a nejhlubší opera, která v sobě spojuje hudební a dramatické divadlo. Způsob, jakým Verdi vyjadřuje hudební myšlenky a vývoj událostí v libretu Arriga Boita, patří k vrcholům italské opery. Za svou třicetiletou kariéru diriguji tuto operu poprvé a poprvé jsem se setkal s tak složitým dílem,“ podotkl hudební ředitel Státní opery Jurkevyč.

Verdi napsal Othella až 16 let po Aidě, která měla světovou premiéru na konci roku 1871 v Káhiře. Přestože Aida byla velmi úspěšná, rozhodl se Verdi svou kariéru skladatele ukončit.

Verdiho nakladatel Giulio Ricordi ale využil skladatelova obdivu k Shakespearovi, přizval ke spolupráci libretistu Arriga Boita a Verdimu nabídl libreto, které šlo těžko odmítnout.

Premiéra 5. února 1887 v milánské La Scale byla triumfem a opera se okamžitě vydala na cestu do světa. V budově Státní opery byla opera inscenována poprvé v Novém německém divadle v roce 1911 v nastudování Pietra von Stermicha.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít