Ve Španělsku ještě některá divadla na rozdíl od Česka hrají a dokonce se v nich může i zpívat. Jinak by se premiéra Dvořákovy Rusalky naplánovaná už dlouho na tento týden ani nemohla odehrát. Opera v mezinárodním obsazení v aranžmá německého režiséra Christofa Loye se nakonec na scéně Teatro Real v Madridu hraje. Pěvci, hudebníci i zaměstnanci divadla se musejí nechat pravidelně testovat na nový koronavirus. Divadlo muselo podle ředitele Českého centra v Madridu Stanislava Škody splnit i další podmínky.

„Maximální obsazenost hlediště do 66 % a museli instalovat speciální zařízení na bázi UV záření, které po představení kompletně vyčistí vzduch.“

Doprovodné akce, které České centrum k uvedení Rusalky v Madridu chystalo, tedy výstava o Antonínu Dvořákovi a další koncerty se přesunuly na příští rok.

Už před samotným uvedením Rusalky uspořádalo Královské divadlo besedu s tvůrci, na které například režisér Christof Loy vysvětloval své pojetí děje. Postavám třeba ponechal české, španělskému publiku nic neříkající názvy jako Ježibaba, Cini knezna, Hajny nebo Vodnik.

„Uchopení opery Rusalka německým režisérem Christofem Loyem bylo, jak se ale dalo nakonec očekávat, netradiční. Rusalka žije v obrovském divadle, má fyzický hendikep, nemůže tančit a snaží se proniknout do světa umění a showbyznysu. Je tam velmi akcentovaný takový sociální rozměr sociálního vyloučení,“ popsal inscenaci ředitel Českého centra v Madridu Stanislav Škoda.

Herci, pěvci si museli při přípravě Rusalky poradit nejen s omezeními kvůli koronavirové nákaze, ale i s češtinou. Do Madridu se Rusalka vrátila po skoro 100 letech. Poprvé ji tu nastudovali v roce 1924 a hrála se tu dokonce jako v prvním městě mimo území bývalého Rakouska-Uherska.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít