Učitelům se budou zvyšovat platy podle zákona – nebo taky ne
Učitelé a jejich platy patří k poraženým roku 2022. Je to zvláštní, když přece vzdělání patří k prioritám vlády Petra Fialy. Průměrný hrubý měsíční výdělek kantorů byl vloni necelých 47 tisíc, což odpovídalo 115 procentům hrubé celostátní mzdy. Letos by to mělo být 113 procent a v roce 2023 dokonce jen 110 procent.
Vláda si přitom do programového prohlášení vepsala: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 procent hrubé měsíční mzdy.“
Nechme stranou slovo „udržíme“, když na 130 procentech pedagogičtí pracovníci nikdy nebyli. Do očí bijící je hlavně skutečnost, že vláda se od splnění svého slibu spolehlivě vzdaluje!
Letos dostali kantoři přidáno dvě procenta, příští rok by to měla být jen 4 procenta, tedy ani ne polovina navýšení třeba u policistů a hasičů a určitě méně, než s ohledem na inflaci porostou platy v celé ekonomice. Proto se k těm 130 procentům nepřibližují, ale propadají se.
Dát do pořádku státní finance
Je přitom jasné, že kvalitní vzdělání nebudeme mít bez motivovaných a inspirativních učitelů a ti před tabulí nebudou, když nedostanou jasnou platovou perspektivu. Což zafungovalo za vlády Andreje Babiše, která v dobrých časech pedagogům výrazně přidávala.
Fialova vláda slibovala, že zlepší podmínky učitelům. Potřebný zákon ale dál chybí
Číst článek
A ředitelé teď hlásí, že už se ve sborovnách začali objevovat noví schopní lidé a ti stávající méně často odcházejí za lepším.
Takže co se děje!? Hrozící fiasko by měla odvrátit novela školského zákona, kterou v pátek v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna. Nový zákon by měl zaručit, že od roku 2024 bude průměrný plat učitele činit nejméně 140 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku za předminulý rok.
Tedy za dva roky něco přes 57 tisíc v průměru, tedy asi 125 procent průměru v Česku, a ve volebním roce 2025 se kantoři dostanou dokonce na 61 tisíc, tedy 127 procent odhadované průměrné mzdy. Není to sice slibovaných 130 procent, ale zákon mluví o všech pedagogických pracovnících, tedy i o asistentech, psycholozích a třeba družinářkách, což je pro školy důležité. A především – ona klíčová jistota a vypočitatelnost bude garantovaná zákonem, stát bude povinen peníze každý rok vyplatit, jako třeba důchody.
To by byla opravdu velká příznivá změna, která by zajistila stabilní investování do vzdělání, tedy do budoucnosti země. Ovšem to by musela novela zákona projít i druhým a třetím čtením, pak Senátem a nakonec by ji musel podepsat prezident.
Což není úplně samozřejmé, protože je v přímém střetu s jinou důležitou vládní prioritou – totiž dát do pořádku státní finance. Přitom na ono zákonné navýšení kantorských platů by šlo od roku 2024 asi o 30 miliard korun navíc.
A ve stejném roce 2024 už má kabinet Petra Fialy v plánu snižovat takzvaný strukturální schodek rozpočtu z asi 220 miliard aspoň o 70. To znamená 70 miliard někde ušetřit nebo vybrat navíc na daních.
Jak tento čelní střet dopadne, uvidíme zkraje nového roku, kdy chce vláda také upravit své programové prohlášení. Bylo by tragické, kdyby z něj vyhodila nebo zamlžila platový slib učitelům a nadějný zákon kdyby spadl pod stůl.
Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo
V Íránu se něco stalo
Jan Fingerland
Platové poměry a férové naladění lidu
Petr Fischer
Muskovo psí šetření
Tereza Zavadilová
Dávky, dálnice, platy. Těžko chtít před volbami jiný rozpočet
Petr Holub