Nechuť lidí se očkovat i nové varianty viru udělaly své, takže třeba letecká doprava, cestovní ruch a gastro jsou pořád na huntě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Divočina v peněžence

Jedním z fenoménů celého roku, které formovaly dění a dosud ještě neřekly své poslední slovo, byly problémy v logistice. Během lockdownů totiž přístavy a rejdaři v očekávání budoucího poklesu poptávky omezili provoz a propustili dělníky a námořníky.

Poptávka počátkem roku ovšem prudce vzrostla, kontejnerové lodě nestačily odbavovat a přístavy se doslova zašpuntovaly. To začalo prudce zdražovat ceny surovin, dovážených přes půl světa, protože je fabriky nutně potřebovaly pro výrobu a byly ochotné si připlatit.

Takto vzrostly ceny kovů, dřeva a papíru, ale také čipů, které krom dovozů továrny nezvládaly vyrábět. 

Nedostatek čipů způsobil velké problémy automobilkám – protože ty bez nich auto nesestaví, spousta z nich včetně české Škodovky dokonce zastavovala výrobu. Trpí ovšem i spotřební průmysl, takže třeba z nákupu playstationu pod stromeček se stal nesplnitelný úkol. 

Převzato z Plusu

Ačkoli se čekalo, že se po odchodu Trumpa a příchodu Bidena do Bílého domu znormalizují vztahy Ameriky s Čínou, úplně se tak nestalo. Napětí letos akcelerovalo především kolem čínských firem obchodovaných na americké burze a vzájemných investic.

Čína se stále izoluje před světem, doplácejí na to i velké čínské firmy jako Tencent či Alibaba a výhledy čínského ekonomického oživení se zatemňují. Nedávný pád developera Evergrande navíc odstartoval dluhovou krizi. 

Skoro celý půlrok prožila řada států včetně Česka ještě v různě intenzivních lockdownech. Lidé ale, pokud zůstali zdraví, se tak úplně špatně neměli. Vlády a centrální banky ve vyspělém světě zalily obyvatelstvo penězi, aby se zmírnily dopady nucených omezení – jen v USA během lockdownu stoupla peněžní zásoba o šest bilionů dolarů. Někde se podobě jako v Česku i snižovaly daně, což celkově způsobilo obrovský růst úspor rodin v bankách. A ty dlouho nebylo za co utratit.

Mileniálové na burzách

Mnozí zaměstnanci zasypaní penězi se zpět do práce úplně nehrnuli, migrující pracovníci se během lockdownů museli vrátit domů a pendlerství skoro ustalo. Což v různých částech světa vede k tomu, že nejsou lidi – na nedostatek pracovníků ve službách si smutně stěžovala třeba pobrexitová Británie. Nedostatek pracovníků komplikuje růst v řadě odvětví.

Covidové podpory mířící rovnou do peněženek způsobily, že na rozdíl od finanční krize nezačaly masověji krachovat podniky, ani se lidé nedostávali do zásadnějších finančních potíží.

Spolu s nejistotou ohledně globálního vývoje to přineslo nečekanou poptávku po nemovitostech. Ve velkých městech ceny nemovitostí vzrostly, v Česku se na rekord dostaly i hypoteční úvěry, které si lidé brali. Mezitím ale nájmy spíše klesají, protože mnoho pracovníků cestovního ruchu opustilo města a krátkodobé pronájmy pro turisty jsou také u ledu.

Začátek podzimu znamenal další šok v podobě prudkého růstu cen energií, hlavně elektřiny a plynu, ale například v Británii byl drahým a nedostatkovým zbožím i benzín a diesel do aut. Může za to dílem počasí, dílem spekulace s emisními povolenkami a pak také postoj Vladimira Putina, protože Rusko plyn do Evropy dodává a zároveň si s ní poněkud pohrává.

Za prudké zvýšení cen zaplatili svou existencí někteří obchodníci s energiemi, kteří je dodávali na základě aktuálních, nikoli předem zafixovaných cen, protože krátkodobě vystřelovaly až na několikanásobky.  

Celosvětové zdražování

Toto vše vyústilo v celosvětové zdražování. Některé státy jsou postiženy více – jako Turecko, kde je inflace skoro 20procentní, některé jako Itálie či Španělsko méně. Ovšem i v eurozóně se dostala inflace na historicky nejvyšší hodnotu, když v průměru dosáhla skoro pěti procent. V USA je inflace téměř sedmiprocentní – centrální banky obou unií ale zatím sazby nezvedají, aby nepodrývaly dosud křehkou ekonomiku. 

A zatímco se staří bojí inflace, mladí si hrají na burze a s kryptoměnami. Letošní rok by mohl být rokem kryptoměn, protože třeba hodnota bitcoinu vzrostla o 70 procent. Ale především se do digitálních aktiv nahrnuly stamiliardy dolarů z reálného světa – kryptoměny jako investiční nástroj uznává čím dál více fondů, celkově už jsou v kryptoměnách skoro tři biliony dolarů.

I přes velký růst může být fenomén vlastně na začátku. Třeba Mark Zuckerberg nechal přejmenovat svůj Facebook na Meta Platforms a čeká, že svět se celkem rychle přesune ještě více do virtuálna. 

Kryptoměnovým evangelistou je i spolumajitel Tesly Elon Musk, jehož projevy na sociálních sítích mají na vývoj kursů měn velký vliv. Ten se letos stal nejbohatším mužem planety a jeho společnost se podívala do vesmíru.

Mileniálové se během lockdownu naučili investovat na burzách přes jednoduché elektronické peněženky a svolávat se k tomu na sociálních sítích. Skupina WallStreetBets dokázala v některých případech na chvíli přetlačit i miliardové hráče z Wall Street – tento fenomén ukazuje,  jak velkou sílu mohou mít decentralizované aktivity.

Takové popandemické oživení, které přinesl letošní rok, asi čekal málokdo. Spíše se rozjela divočina na mnoha frontách. Vlády budou řešit inflaci a zároveň se zbavovat dluhů. A to covid zdaleka ještě ze světa nezmizel.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít