V září nastoupilo do škol také víc než 50 tisíc dětí, jejichž rodiny musely uprchnout před válkou na Ukrajině. Po tisících přicházely už krátce po ruské agresi 24. února 2022. Mimořádné nasazení učitelů, ředitelů i dalších zaměstnanců škol trvá vinou nepříznivých okolností od jara 2020, kdy vypukl covid, bez vydechnutí už přes tři roky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Školy v uplynulém roce obstály, od vlády se dočkaly porušených slibů

Školy hned zkraje reagovaly na přijímání ukrajinských dětí ochotně, vstřícně a rychlou improvizací. Jak ukázala studie institutu SYRI, výsledky by byly lepší, kdyby od počátku měly jasnou metodickou podporu z ministerstva. Byly a jsou velké rozdíly mezi školami – ve výuce českého jazyka jako cizího jazyka.

A „přes snahu o sociální adaptaci ukrajinských žáků lze míru jejich začlenění v českých žákovských kolektivech považovat za spíše nízkou,“ uvádí studie. Česko ale v mezinárodním srovnání zvládlo integraci ukrajinských školáků velmi dobře. Podle výzkumu PAQ Research na konci roku 2022 docházelo do škol 90 procent dětí ukrajinských uprchlíků.

Dále – zmatky kolem přijímacího řízení na střední školy vyvolaly mnoho vášní a ukázaly na roztříštěnost kompetencí, nekoncepčnost a zastaralost celého systému. A příští rok bude uchazečů o střední školy ještě víc.

Odepřená odměna

Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v květnu nastupoval po Vladimíru Balašovi jako mnohem zkušenější politik s nadějemi, že v první řadě obhájí pro vzdělávání peníze, které vláda slíbila v programovém prohlášení.

Už za Balaše totiž koalice vyhodila ze zákona o pedagogických pracovnících slib, že na 130 procent hrubé mzdy v ekonomice dosáhnou všichni pedagogové – tedy i asistenti, psychologové, speciální pedagogové – a nechala tam jen učitele. Navíc zamlžila základnu, z níž se bude 130 procent počítat.

Ale ostřelování pokračuje i za Beka – jeho vládní kolega ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS mu poslal neuctivý vzkaz v podobě návrhu státního rozpočtu na rok 2024 – pro školství nižšího o 30 miliard. Ministr Bek protestoval a řekl veřejně, že pokud by dostal jen navrhovanou částku, „určitě by nedělal ministra školství“.

Ale víc je ho slyšet na téma „prodloužení povinné školní docházky“ a „rušení 9. třídy“. To je ale velké nedorozumění. Šlo by o zásadní zásah do celé soustavy, se kterým teď nesouhlasí 75 procent ředitelů a který nelze zodpovědně stihnout do konce funkčního období této vlády. Doufejme, že to není jen pokus odvést pozornost od blížícího se střetu o finance na vzdělávání.

Přitom přijímání ukrajinských dětí – a předtím covid – zase jen potvrdily, jak se může stát spolehnout na učitelky, učitele, ředitele a další zaměstnance škol. Většina z nich si za právě skončený rok zaslouží vyznamenání, které jim ale vláda v podobě slíbených platů odpírá.

Autor je zástupce šéfredaktora deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít