Přijali společnou deklaraci plnou vzletných slov. Obsah bohužel nekoresponduje s každodenní realitou, v níž unijní občané žijí.

Naši mocní, pomazaní hlasy voličů, jsou totiž pořád natolik rozhádaní a myslí jen na krátkodobé zisky, že přijali v podstatě stejnou deklaraci jako těsně po referendu o brexitu.

Na Slovensku se v roce 2016 v Bratislavě také zapřísahali, že je nic nerozdělí. Slibovali, že budou bránit jednotu Evropy, která byla dříve rozdělená železnou oponou v duchu hesla jeden za všechny, všichni za jednoho. Už v roce 2016 se zavázali, že členské státy společně vyřeší problémy, které Evropany pálí nejvíce.

Po třech letech ale problémy i spory zůstávají, což potvrdil i text schválený teď v Rumunsku. Na přístupu k migraci pořád shoda nepanuje. Švédsko muselo ustoupit a v deklaraci není o budoucnosti azylového systému ani slovo.

Snižování ekonomických rozdílů

Unijní státy a instituce se pořád dohadují, jestli klást větší důraz na represi, solidaritu nebo zkombinovat obojí. Poslední možnost je přitom správná ve spojení s vytvořením společné azylové procedury, která umožní běžencům žádat už mimo unijní hranice a zároveň je nebude nutit riskovat nelegální přechod hranic se všemi jeho nebezpečími.

Ukázalo se také, jak je nebezpečné stávající postavení Evropské unie z hlediska geopolitického. Bez společné armády a s nejvyšší životní úrovní na světě je unie obr na hliněných nohou, který by se v případě potřeby nedokázal bránit.

Společná evropská armáda je stále jen teoretický plán. Posílená obranná spolupráce opravdovou sílu připravenou k nasazení nenahradí. Občané unie se tak stále nemohou plně spolehnout, že pokud by se zahraniční mocnost rozhodla vzít si silou část našeho blahobytu, nemuseli by nás zase zachraňovat Spojené státy americké.

Reálný důkaz skýtá situace Kyperské republiky. Ve výlučné ekonomické zóně unijního státu podniká průzkum ložisek zemního plynu Turecko. Jeho aktivity jsou podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové, šéfa rady Tuska, šéfa Evropské komise Junckera i Francie, Velké Británie a Spojených států nelegální a odporují mezinárodnímu právu. Kyperský prezident si ale kromě morální a diplomatické podpory odvezl pouze mlhavý příslib možných ekonomických sankcí vůči zemi na Bosporu.

Jak se to má s důrazem na vládu práva, dalším bodem společné deklarace, ukázalo hostitelské Rumunsko. Vyslechlo si sice přísná slova o pochybné reformě justice a nedostatečném boji s korupcí, v praxi se ale chová jinak. Stejný den, kdy se konal summit, rumunská vláda vydala nařízení, které komplikuje referendum o opatřeních v boji s korupcí.

Deklarace neobsahuje ani jasné slovo o dalším rozšiřování Evropské unie. Federica Mogheriniová a polský prezident v den konání summitu přejeli do Albánie, kde ale kandidátským státům západního Balkánu mohli zase dát jen vágní sliby.

Převzato z Plusu

Oprávněná kritika směřuje k Turecku, Rusku, Číně i státům Perského zálivu, že se na Balkáně snaží získat vliv, jak jen mohou. Oprávněná kritika by ale měla směřovat i na unii, která nečinností své konkurenci na balkánském předmostí umožňuje zatnout drápy.

Co se týká boje s klimatickou změnou, vágnost je zřejmá. Konkrétní text nebylo možné přijmout, protože zatímco část unie přechází na obnovitelné zdroje, jiná část si chce udržet dosavadní energetický i průmyslový mix.

Snižování ekonomických rozdílů mezi členskými státy je dobrý záměr, ale bez dokončení reformy eurozóny na jednu nohu chromý. Tentokrát nestačí, že státníci alespoň dokázali přijmout kompromisní text. Evropská unie potřebuje činy, ne stále stejná, líbivá, ale žalostně prázdná slova. Není se co divit, že tolik získávají populisté, kteří sice nemají řešení, ale o to hlasitěji o konkrétních problémech mluví a pak na nich parazitují.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít