Stejně jako v minulém a předminulém roce se také letos vysvětluje nutnou státní pomocí v těžkých časech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Deficit 375 miliard. Nesnesitelná lehkost zadlužování

Státní pomoc při ekonomických krizích má stále víc příznivců. Největším prominentem z nich je bývalý guvernér americké centrální banky Ben Bernanke, který právě shrnul své zkušenosti z finanční krize roku 2008. Státu se prý jednoznačně vyplatí zachraňovat banky v potížích, protože pokud by nezasáhl, může se zhroutit celý finanční sektor, a to by mělo pro národní ekonomiku katastrofální důsledky.

Jako méně úspěšné se prokázaly intervence řady států při covidové pandemii. Stát nejdřív uzavřel značné části ekonomiky, zároveň ovšem dorovnal příjmy podniků, místních samospráv a zvláště domácností. Možná tím zabránil horším zdravotním dopadům, v každém případě však zaplavil ekonomiku financemi, za kterými nestál žádný výkon.

Chybí definice pravidel

Podpory se pomalu na rodinných i obecních účtech měnily na inflační peníze. Staly se tak podle ekonomů tuzemské centrální banky jedním z důvodu následující krize, tedy prudkého růstu cen, jaký nemá v západním světě obdoby od 80. let minulého století.

Proto je třeba hledat odpověď na otázku, jestli současné intervence pomohou, přesněji řečeno, jestli se v nich vedle pomoci potřebným zase neskrývají vedlejší nepříznivé účinky. Dnes není těžké popsat, jakých chyb se minulá vláda dopustila při minulé, tedy covidové krizi.

Nevadí, že využila zavedených nástrojů sociálního systému, pochybné však bylo vyhlašovat mimořádné dotační a sociální programy, zvlášť když některé z těchto výdajů se udrží i po odeznění krize. Také některá ze současných opatření, například zvýšení sociálních výdajů, automaticky přejdou i do dalších let. U regulaci cen energie také není vůbec jisté, jestli je někdo později zruší.

Chybou minulých státních intervencí do ekonomiky byl fakt, že se zvýšily některé dotace či dávky, které se pak politici neodvážili zastavit.

Těžko předpovědět, jestli i ty současné regulace a injekce do rodinných či podnikových rozpočtů podpoří inflaci a prodlouží tak potíže s cenami. Jsou však dost nákladné, aby přispěly k rozvratu veřejných financí a tím k poškození jednoho z důležitých rozměrů tržní ekonomiky.

Je to hlavně z toho důvodu, že mohutné vládní přerozdělení neprovází jasná definice pravidel, jak a kdy se současná injektáž omezí či ukončí. To se v předložené novele rozpočtu nedočteme.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít