Chystaná daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk.
Měnit státní rozpočet vícekrát za rok se pomalu stává tradicí. Ten letošní zamířil do sněmovny už ve třetí verzi, navíc se schodkem, který po započtení všech koaličních návrhů činí 375 miliard korun.
Protikrizový, solidární, válečný. A pořád výrazně schodkový. To bude rozpočet na příští rok. Mezitím se letošní schodek má zase prohlubovat. Kde na to Česko vezme peníze?
Poslanci pak ve čtvrtek navrhli přesuny uvnitř rozpočtu zhruba za 65 miliard korun. Především opoziční poslanci chtějí přidávat peníze například na školství nebo na kulturu.
Dojde k dohodě mezi nimi a koaličními stranami? Směřuje Česká republika k aktivaci dluhové brzdy? Udrží se schodek v rozpočtu ve výši 270 miliard, nebo se očekává jeho navýšení?
Z dat, která zpracovala Rada vysokých škol, vyplývá, že zvyšování mezd vysokoškolských pedagogů v uplynulých letech nedrželo tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách.
„I kdyby ekonomika rostla úplně optimálně a nebyla žádná Ukrajina, žádný covid, tak bychom každý rok generovali deficity kolem tří procent hrubého domácího produktu,“ popisuje profesor VŠE Jan Pavel.
Vláda navrhla změny v rozpočtu hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Nový ministr školství nebude mít vůbec jednoduchou práci. Čekají na něj mnohé reformy v různém stavu rozpracování. Jejich dokončení by bylo těžké i s dokonalou znalostí resortu, kterou ale Balaš nemá.
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy korun. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.
Bude nutné zvýšit schodek státního rozpočtu o osm miliard, píše deník E15. A lékárny by ve vybraných případech mohly znovu začít s dovozem léků, informuje Mf Dnes. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Premiér minulý týden nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ministr financí ale ve čtvrtek řekl, že vláda potřebuje dostatek dat a kvalifikované rozhodování.
„Současný návrh rozpočtu na rok 2022 prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením se schválenými základními parametry, které ministerstvo financí neplánuje jakkoliv upravovat,“ uvedla mluvčí.
Vláda začala ve středu návrh rozpočtu projednávat. Ministr financí Zbyněk Stanjura minulý týden avizoval, že očekává, že kabinet návrh schválí. Česko nyní hospodaří v rozpočtovém provizoriu.
Novelu pandemického zákona se podle Stanjury stejně nakonec podaří prosadit. Ministr financí mluvil také o státním rozpočtu, který podle něj vláda schválí příští středu.
„Záměr ušetřit osm desítek miliard je signálem, že to nová vláda myslí s konsolidací veřejných financí vážně. A musíme jí držet palce,“ říká předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Policisté, hasiči a vojáci dostanou 700 korun. Stejně tak pracovníci v sociálních službách. Zdravotníkům porostou platy o 6 procent. Pedagogičtí pracovníci v regionálním školství dostanou 2 procenta.
Podle Stanjury mohou mít problémy s cenami za energie nejen ti, kteří skončili u dodavatelů poslední instance. Růst nákladů může postihnout i domácnosti se standardními smlouvami.
Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima News zároveň uvedl, že je důležité, aby se jádro dostalo na seznam podporovaných zdrojů energií. Současně zopakoval nutnost úpravy státního rozpočtu.
Nová vláda je podle nominanta na ministra financi Zbyňka Stanjury (ODS) schopná návrh rozpočtu na příští rok upravit do šesti týdnů. Deficit plánuje snížit pod 300 miliard korun.
Navrhovanou částku téměř 170 miliard eur, tedy 4,3 bilionu korun, se europoslancům podařilo zvýšit o několik stovek milionů, členské země usilující o nižší rozpočet však řadu jejich požadavků odmítly.