Z Afghánistánu odcházejí vojáci NATO. Duch Tálibánu odtud neodešel nikdy

Válka NATO v Afghánistánu trvala dvacet let, jenom Ameriku stála bilion dolarů a o život v ní přišlo víc než 3600 vojáků a na 50 000 afgánských civilistů.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Afghánci stojící proti postupujícímu Tálibánu hlídkují na stanovišti

Afghánci stojící proti postupujícímu Tálibánu hlídkují na stanovišti | Zdroj: Reuters

Teď vojáci NATO odešli a svět s úžasem sleduje, jak se 300tisícová afghánská armáda, vycvičená elitními důstojníky západní aliance a vybavená moderní vojenskou technikou, de facto rozutekla a zemí vítězně táhnou, podobni středověkým hordám, tálibánští válečníci od města k městu. A západní veřejnost se ptá, k čemu to všechno vlastně bylo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Z Afghánistánu odcházejí vojáci NATO. Duch Tálibánu odtud neodešel nikdy.

V Evropě stíhá jedna odborná debata druhou, a pokud chtějí být jejich účastníci alespoň trochu pozitivní, často zdůrazňují, že současný Afghánistán se od země, druhdy ovládané Tálibánem, podstatně liší už proto, že v ní za posledních dvacet let mohla pod záštitou jednotek NATO vyrůst celá generace mladých a vzdělaných lidí s rozhledem, kteří jsou nadějí do budoucna.

Mírnější režim? Jak pro koho

Další účastníci debat jsou přesvědčeni, že se změnil i Tálibán, protože je v něm teď kromě zarytých islamistů také pragmatické křídlo, které by už kvůli slíbené finanční pomoci ze západu bylo ochotno nastolit i mírnější režim. Něco na tom jistě je. Jedna věc je ale jistá už teď: pro ženskou polovinu afghánské populace žádný mírnější režim platit nebude.

Ženy se opět budou bát vyjít na ulici bez mužského doprovodu. A nic platná jim nebude ani případná kvalifikace, protože se jejich rodiny budou právem obávat, že když jim dovolí chodit do práce, budou je samozvaní strážci mravnosti terorizovat.

Na místě je ovšem otázka, nakolik se v posledním dvacetiletí onen „mírnější režim“ a svobodnější způsob života doopravdy týkal i afghánských žen. Kromě toho, že na rozdíl od minulého panování Tálibánu směly chodit do školy i děvčata. Německý týdeník Stern přinesl tento týden reportáž o dvou ženách, které absolvovaly program v oboru informatiky na technické univerzitě v Berlíně v rámci německého vzdělávacího projektu pro mladé Afghánce.

Démon Tálibánu

Jedna z nich v reportáži vypráví, jak když ji pak ministerstvo školství poslalo učit na univerzitu v Heratu, byli z ní tamní mužští studenti v šoku a vyžadovali po vedení fakulty, aby dostala okamžitě padáka.

Protože je moc mladá a neumí si ani správně obléct hidžáb. Když se nedala, začali s mobbingem na sociálních sítích a fyzicky ji nenapadli jen proto, že byla z vlivné rodiny.

Nová krvavá kapitola afghánských dějin: Tálibán postupuje rychleji, Kábul může padnout do 90 dnů

Číst článek

Dvě její předchůdkyně tohle štěstí neměly a musely fakultu opustit. Když pak zjistila, že jsou hadísy s činy a výroky proroka Mohameda součástí učebních plánů všech fakult a na té její nedělají studenti nic jiného, než že se je tupě učí nazpaměť, navrhla děkanovi změnu.

Ten zbledl a prosil ji, aby po něm už nikdy nic takového nechtěla, protože je to krajně nebezpečné. K tomu všemu došlo nikoli za vlády Tálibánu, ale v době, kdy v zemi byla nasazena vojska západní aliance proto, aby zaručila svobodu a právo na sebeurčení všem Afgháncům. Včetně žen. Démona Tálibánu se jim ze země evidentně vyhnat nepodařilo. Ani za dvacet let.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme