Zlozvyk nezákonného vládnutí

Zpráva, že oba senáty Nejvyššího správního soudu vydaly 2. června 2021 rozsudky, v nichž vyslovily nezákonnost plošného uzavření mateřských a základních škol podle mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví z 12. dubna a 19. dubna 2021, se sice ocitla na předních stranách novin, ale nikoho příliš nepřekvapila.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaká je škola bez dětí? Do prázdné třídy na Základní škole v Dobřanech nahlédla Jiřina Šmídová

Vláda si zvykla vykonávat svou moc nezákonným způsobem, píše Daniel Kroupa | Foto: Jiřina Šmídová | Zdroj: Český rozhlas

Důvod? O den dříve jsme se od téhož soudu dozvěděli, že opatření, kvůli kterému zůstávaly na přelomu dubna a května zavřené restaurace, bylo v rozporu se zákonem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Daniel Kroupa: Zlozvyk nezákonného vládnutí

A již před tím zazněly podobné rozsudky, z nichž vyplývalo, jak má vláda a ministerstva v takových situacích postupovat. Ani z nich se však vládní politici nepoučili, nebo poučit nechtěli. Zdá se totiž, že se tak namnoze stalo nikoli z hlouposti, ale z vychytralosti. Jednali vědomě nezákonně, protože sázeli na to, že než soud rozhodne, opatření již přestanou platit.

Zde je ovšem třeba se pozastavit. Premiér i ministři přece získali své funkce na základě slibu, který slavnostně složili do rukou prezidenta.

Zněl takto: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“

Výkon moci nezákonně?

Ano, může se stát, že v mimořádné situaci, jako je například epidemie, musí vláda činit překotná, ale nutná rozhodnutí, aby ochránila zdraví občanů, a přitom přehlédne některé zákonné ustanovení.

Také může nastat situace, kdy není jasné, jak má být příslušný zákon aplikován. Taková pochybení lze přehlédnout. Soud na ně poukáže a vláda svou vyhlášku opraví, anebo změní příslušný zákon tak, aby danou situaci řešil účinněji. I toho jsme byli v uplynulém roce svědky. Jednat však vědomě v rozporu s platnými zákony je v demokratickém právním státě nepřípustné, protože je to zneužití státní moci vůči občanům.

V ústavní Listině základních práv a svobod v Článku 2 (2) se praví, že „státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví“. Vláda podle tohoto dokumentu – Článek 4 (1) – může občanům ukládat povinnosti „toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod“.

Když občan poruší zákon, je vystaven trestnímu stíhání. Dopustí-li se nezákonného jednání politik vybavený výkonnou mocí a „způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek“, jedná se podle trestního zákona o zneužívání pravomoci veřejného činitele.

Nejsem si jistý a netroufám si ani posuzovat, zda nezákonným jednáním vlády či jejích členů došlo v uvedeném případě k těmto trestným činům. O tom ať uvažují povolanější lidé, než jsem já. Co však považuji za zřejmé, je, že vláda si zvykla vykonávat svou moc nezákonným způsobem a měla být proto odvolána. Už jen z toho důvodu, abychom si na to nezvykli i my občané.

Autor je filozof a pedagog 

Daniel Kroupa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme