Čím známější a schopnější osobností aspirant či aspirantka bude, tím větší má šanci získat prestižní portfolio. Bohužel takto se ale v Praze neuvažuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Hledání evropského komisaře o české politice nevypovídá nic pěkného

Když se skládala vláda, premiér Petr Fiala (ODS) přislíbil, a v minulých dnech potvrdil, že návrh vzejde od koalice Starostů a nezávislých s Piráty. Návrh, nikoli definitivní jméno, poněvadž verdikt náleží celému kabinetu.

Přestože je ve Sněmovně Starostů podstatně více než Pirátů, při výběru ministrů souhlasili, že obě koaliční odnože budou mít stejný počet, tedy tři. Dál pak Starostové zjevně doufali, že na tuto velkorysost Piráti odpoví souhlasem s evropskou nominací z jejich tábora. Kdepak. Pravděpodobné tak je, že své jméno dodají oba týmy.

Všechny statky pro sebe

Nejvíce ambicí projevuje neúspěšná prezidentská uchazečka Danuše Nerudová. Z opozice, ale i koalice zní výtky, že zároveň povede kandidátku Starostů a nezávislých do Evropského parlamentu. Pikantní je, že těmto kritikům jindy zase vadí, když členové Komise neprojdou ohněm voleb.

Když se o to Nerudová snaží, je to opět špatně. Ale vadí nám snad, když poslanec, kterého jsme si zvolili do české sněmovny, následně zasedne ve vládě? Zpravidla naopak. Potom se ale nezlobme na STAN, že si podobně počíná na unijním poli. Europoslanecké křeslo po Nerudové by jen připadlo dalšímu člověku ze soupisky tohoto hnutí.

Nerudová má jiný hendikep. Jen sotva naplňuje definici evropsky známé individuality. Ve vysoké politice se dosud nepohybovala a pamatují si ji leda ti, s nimiž v Bruselu kdysi pracovala v rámci expertní daňové skupiny.

Lepší výchozí pozici by měl někdejší bankéř Jozef Síkela, jenž je za Starosty ministrem průmyslu a obchodu a v Unii se zapsal během českého předsednictví řešením energetických rébusů. O bruselské místo by stál, ale předseda STAN Vít Rakušan jasně řekl, že jeho roli vidí dál v domácí politice.

Piráti prosazují lídra své eurokandidátky Marcela Kolaju. V Evropském parlamentu se v končícím funkčním období neztratil, ale ani s ním si nelze spojit žádný silový resort. To už by zajímavěji působila nominace Marka Mory, jenž by byl vysněným komisařem podle občanských demokratů.

Dnes je za ně sice náměstkem ministra financí, dříve ale patřil k nejvyšším unijním úředníkům. Třeba by se našli i schopní jedinci z pomezí politické a odborné sféry, kteří mají zhruba stejně daleko k současné koalici i opozici, typově jako manažerským talentem obdařený exministr školství Robert Plaga.

Kdyby partajím záleželo na vývoji Evropské unie, jak o tom často a plamenně hovoří, soustředí se na to, co posílí Komisi – vytipují si klíčové portfolio a nabídnou ideálně dvě zvučná jména, jedno mužské a jedno ženské, bez ohledu na stranickou příslušnost.

Jenže ke zdejší politice patří, že volební vítězové – v tomto případě pětice subjektů spojených proti Andreji Babišovi (ANO) – si počínají jako na dobytém území a všechny statky chtějí pro sebe.

I za cenu, že komisariát připadne nováčkovi či druhořadému politikovi některé z menších vládních stran. A aby toho nebylo málo, ještě se koalice předtím pohádá, poněvadž volební vyhlídky má tristní a nervozita jí cloumá. Nic pěkného o tuzemských politických aktérech a jejich vztahu k evropské integraci to bohužel nevypovídá.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít