Premiér Fiala by uspíšil plnění slibu NATO o výdajích na obranu. Má pravdu
Je nepodstatné, k čemu v sobotu dospěl poradní tým prezidenta na téma zahraniční politika – bez ministra zahraničí Jana Lipavského. Naopak zásadní je prohlášení premiéra Petra Fialy po schůzce, že Česká republika by chtěla zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta už v roce 2024, tedy o rok dříve, než si zapsala do programového prohlášení.
Předpokládejme, že to bude jedno ze sdělení Petra Fialy na červnovém summitu NATO v Madridu, kde bude premiér zastupovat prezidenta.
Petr Šabata: Premiér Fiala by uspíšil plnění slibu NATO o výdajích na obranu. Má pravdu
Od 24. února, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, má nekonečná česká debata o plnění slibu NATO vydávat na obranu právě dvě procenta HDP zásadně jiný kontext.
V polovině ledna získal Fialův kabinet důvěru ve sněmovně s programem, v němž tak trochu povinně a nepřekvapivě stálo: „Základem obrany České republiky je členství v NATO. Budeme se zasazovat o to, aby naše země měla silnou armádu pro kolektivní obranu svého území a svých národních zájmů. Musíme být platným a respektovaným spojencem v rámci Severoatlantické aliance, který plní své závazky, zejména v oblasti financování obrany a výstavby vojenských schopností.“
A konkrétně je v programu zapsaný slib, že výdaje na obranu dosáhnou dvou procent HDP v rozpočtu na rok 2025.
Výborné zprávy pro Česko
Pokud se nyní podaří premiérovi dohodnout se s koaličními partnery, ve vládě a případně i s hlavní opoziční silou hnutím ANO na ročním zkrácení slibu, bude to jen a jen dobře. Pro posílení aliance, tedy naší vlastní bezpečnosti i pro prestiž Česka v NATO.
Česko chce vydávat dvě procenta HDP na obranu už v roce 2024, řekl Fiala po jednání v Lánech
Číst článek
Vláda teď potřebuje peníze i na řešení dalších horkých krizí: na podporu domácností tvrdě zasažených růstem cen energií, potravin a inflací vůbec, na integraci uprchlíků z Ukrajiny, na strategické surovinové odstřižení od Ruska. Výčet by mohl pokračovat a podobný tlak na výdaje ze zadluženého státního rozpočtu bude i v dalších letech.
Jistěže je potřeba peníze na obranu vynakládat smysluplně, jistěže mluvíme taky o kybernetické bezpečnosti, jistěže nákupy i budování obrany by měly být spojenecké. Nicméně válka na Ukrajině rovná priority jasně: investice do obrany v rámci NATO rozhodují o životě a smrti.
To bylo na konci roku 2019, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron o Severoatlantické alianci řekl, že je „ve stavu mozkové smrti“.
Reagoval na krok tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který stáhl americké jednotky ze Sýrie, aniž by o tom informoval spojence z NATO, a ohrozil tak bezpečnost vojáků z Francie, Velké Británie a Německa, kteří tam zůstali.
To je naštěstí všechno pryč, NATO se tváří v tvář ruské agresivní válce semklo, americká administrativa Joe Bidena se neodvrátila od Evropy, její pomoc Ukrajině právě dosáhla v přepočtu 1,26 bilionu korun, Američané podporují pobaltské členy NATO, tradičně Polsko i další země, které dodávají Ukrajině vojenský materiál.
Přihlášku do NATO právě podalo Finsko a Švédsko.
To vše jsou výborné zprávy pro Česko, jen pár set kilometrů od brutální horké války, jejíhož konce nevidět…
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Čeští podnikatelé vyrazili na Západ
Luboš Kreč
Svět v nepořádku
Lída Rakušanová
V Damašku už zase pijí pivo
Jan Fingerland
Slovenští lékaři na barikádách
Kamila Pešeková