Za kryptoměnami stojí komplikované technologie, ale jejich základní princip je jednoduchý: peníze v „běžné“ měně si kdokoliv může některým z nabízených způsobů – třeba pomocí speciálních vkladových bankomatů, na které se dá narazit i v Praze – převést do elektronické peněženky, která není spojená se jménem vlastníka. S ní lze pak bezpečně a s minimálními poplatky peníze posílat dál nebo za ně třeba nakupovat v internetových obchodech.

Převzato z Plusu

A Facebook chce teď pomocí libry svět digitálních peněz ovládnout. Od dosavadních kryptoměn se ale zároveň bude výrazně lišit: má být masovou záležitostí, což znamená i navázání na běžné měny.

Bitcoin a jeho příbuzní totiž vychází z anarchistických a protisystémových kořenů a jeho uživatelé v něm vidí nástroj boje proti centrálním bankám a státem řízené měně. V důsledku své podvratnosti se používá i třeba na nelegálních internetových tržištích s drogami.

Viděno touhle optikou představuje libra prakticky protiklad svých předchůdců. Stojí za ní nadnárodní korporace, která má navíc podporu velkého kapitálu i největších platebních společností. Bankovní systém nechce rozvrátit, ale konkurovat mu.

To se kromě jiného vyplatí v rozvojových zemích: téměř dvě miliardy lidí po celém světě stále nemají vlastní bankovní konto. Libra jim vůbec poprvé umožní zapojit se do globálního tržního systému. Samotná měna má být na svých tvůrcích nezávislá, ale snadno ovladatelné elektronické peněženky se mají objevit přímo ve facebookových komunikačních aplikacích.

Facebook jako alternativní stát

Úspěch libry ale zdaleka není zaručen. Zčásti za to může minulost Facebooku. Firmy se v posledních letech dotkla celá řada skandálů. Do role poskytovatele informací, který do jisté míry nahradil tradiční média, a hybatele veřejného dění – samotný Facebook má téměř 2,5 miliardy uživatelů, o jeho sesterských službách nemluvě – se dostal příliš rychle a se svou mocí nenaložil zrovna zodpovědně.

Opakovaně má problém například s úniky citlivých dat svých uživatelů. Ta pak zneužívají třetí strany – třeba nechvalně známá společnost Cambridge Analytica, která údaje využívala k distribuci politické reklamy.

Kvůli tomu, ale také kvůli obavám z narušení stability stávajícího bankovního systému, nejsou z ambiciózních plánů Facebooku nadšení zástupci států ani nadnárodní regulátoři. Francouzi, Britové i Američané říkají, že měna bude podléhat přísné kontrole.

Skeptičtí pozorovatelé se bojí i dopadu na africké či asijské země, kde je Facebook už teď hlavním komunikačním kanálem celé společnosti. Pokud se pod jeho kontrolu dostane i trh, vytvoří tak fakticky alternativní stát.

Pokud ale Facebook dokáže tenhle odpor překonat, v cestě mu stojí máloco. Technologickým gigantům se dlouhodobě potvrzuje, že uživatelé se rádi zbaví části soukromí výměnou za pohodlí.

A pokud bude peněženka skutečně tak jednoduchá a přívětivá, jak Facebook slibuje, těžko jejímu používání odolají a masové rozšíření na sebe nenechá dlouho čekat. Jestli se to skutečně stane a jestli se Facebook skutečně kromě hlavní sociální sítě stane i hlavní bankou, se dozvíme nejdříve v první polovině roku 2020, kdy se má libra uvést do provozu.

Text byl psán pro Týdeník Rozhlas.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít