Profesor historie na Yaleově univerzitě a znalec dějin střední a východní Evropy Snyder seděl v listopadu 2016 v letadle ze Skandinávie domů do USA a přemýšlel, jaké poučení z dějin by si měli vzít Američanů pro éru právě zvoleného prezidenta Trumpa. Výsledkem byl facebookový status nazvaný 20 lekcí z 20. století.

Od středy je na pultech i české vydání jeho knížky Tyranie – 20 lekcí z 20. století. Má jen něco přes sto stran a obsahuje konkrétní rady pro lidi, kteří chtějí aktivně bránit demokracii před tyranií - tak nazývali antičtí filozofové i američtí otcové zakladatelé uzurpaci moci jednotlivci či skupinami, případně obcházení zákonů vládci ve jménu jejich vlastního prospěchu. „Na obranu americké demokracie máme nejvýš rok,“ řekl k tomu Snyder nedávno v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung.

Timothy Snyder

„Timothy Snyder je sedmačtyřicetiletý americký historik, profesor na Yaleově univerzitě. Věnuje se dějinám střední a východní Evropy, zaměřuje se na holokaust,“ píše Wikipedie.

Po formální stránce je to čtení dneška - stručné, hutné, praktické. Před banálností text zachraňuje Snyderova erudice, jeho přesné průhledy do historie a schopnost mistrovské zkratky. („Hrdina jedné knížky Davida Lodgea říká: každý se jednou miluje naposledy, ale neví přitom, že je to naposledy. S volbami je to stejné.“)

Tento originální typ politologické literatury je pro české čtenáře zajímavý i tím, že Snyder pracuje s československou historií: připomíná vítězství komunistů ve volbách 1946, Mnichovskou dohodu, několikrát zmiňuje Václava Havla, především jeho Moc bezmocných a v kapitole o jazyce doporučuje i Nesnesitelnou lehkost bytí Milana Kundery (jakož i knihu J. K. Rowlingové Harry Potter a relikvie smrti).

Hlavním obdobím pro varovné paralely a srovnání je Snyderovi Výmarská republika a nástup Hitlera k moci. Vloni v listopadu napsal pro časopis Slate článek, v němž vylíčil okolnosti nástupu Adolfa Hitlera k moci – ale nejmenoval ho. Naznačil tak Američanům podobnost s událostmi, které právě prožívají... „Chtěl jsem svým spoluobčanům připomenout, že v minulosti už došlo k tomu, že inteligentní lidé, ne nepodobní nám samotným, zažili zhroucení republiky,“ komentoval to později ve zmíněném rozhovoru.

Nepodřizujte se předem, braňte instituce, přijměte zodpovědnost za podobu světa, povstaňte – staňte se příkladem, dbejte na svůj jazyk, věřte v pravdu, podporujte investigativní žurnalistiku a dělejte si na věci vlastní názor, udržujte oční kontakt (vysvětlení níže), sdružujte se, přispějte na dobrou věc, učte se od přátel v cizině, buďte vlastenci a buďte co nejodvážnější. To jsou Snyderovy rady lidem, kteří se obávají, že jim Trump v Americe a jemu politicky podobní v jiných zemích změní demokracii na tyranii.

Zde je 10 citátů z 20 lekcí z 20. století (ale lepší je přečíst celou knihu, protože kontext, autorův slovník, analogie i způsob zjednodušování jsou mistrovské):

1. „Evropské moderní dějiny dokazují, že se společnosti mnohdy rozpadnou, demokracie zhroutí, etické zásady selhávají a obyčejní lidé, zbraň v ruce najednou stojí nad hromadnými hroby.“
2. „Vývoj, který nastal v Německu po volbách v roce 1932, kdy Adolf Hitler získal příležitost utvořit vládu, a v Československu po volbách v roce 1946, jež vedly k vítězství komunistů, závisel na předem dané poslušnosti. V obou případech nabídl dostatečný počet lidí novým předákům své služby, a nacisté a komunisté si tak uvědomili, že mohou bez otálení přikročit k úplné změně režimu. První bezděčné projevy povolnosti už pak nebylo možné zvrátit.“
3. (Z kapitoly Dívejte se cizím lidem do očí): „Nejde jen o zdvořilost... Ať už je řeč o fašistické Itálii dvacátých let, nacistickém Německu třicátých let, Sovětském svazu velkého teroru v letech 1937 – 1938 anebo čistkách v komunistické východní Evropě ve 40. a 50. letech, lidé tísnění strachem z represe si vždy dobře pamatovali, jak se k nim zachovalo blízké okolí. Úsměv, stisk ruky, pozdrav – za normálních okolností banální gesta – najednou získaly ohromný význam.“
4. „Je zásadním omylem si myslet, že vládcové, kteří se k moci dostali prostřednictvím institucí, nemohou tyto instituce změnit nebo zničit – zvlášť pokud předem ohlašovali, že přesně to hodlají podniknout.“
5. „Většina Američanů nemá cestovní pasy – a nyní se ukazuje, že to je slabé místo americké demokracie.“
6. „Měli bychom se věnovat činnostem, které jsou pro nás, naše přátele či příbuzné nějak důležité. Nemusí se jednat o výslovně politickou aktivitu: Václav Havel zmiňuje člověka, jenž byl příkladem v tom, že chtěl vařit dobré pivo.“
7. „Post-truth je předehrou fašismu.“
8. „Fašismus a komunismus podávaly odpověď na globalizaci, to jest na skutečné i domnělé rozdíly v bohatství, které s sebou nesla, a na zdánlivou neschopnost demokracií je překonat.“
9. „Požár Říšského sněmu vyznačuje moment, kdy se Hitlerova vláda - která se dostala k moci převážně demokratickými prostředky - změnila v hrůzně trvalý nacistický režim. Je to vzor cílené manipulace se strachem... Americký prezident James Madison je původcem přesného postřehu, že tyranie vzniká díky nějaké vhodně nastalé krizi.“
10. „Pokud není nikdo ochoten zemřít za svobodu, potom všichni zemřeme v tyranii.“

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít