Biden neodchází z funkce prezidenta – „jen“ odstupuje z boje o další funkční období. Ani to není málo, protože tím zásadně změnil situaci pro demokraty i republikány. Jednou se možná dozvíme, co všechno se o víkendu odehrálo v jeho hlavě i kolem něj. A co bylo rozhodující – jestli jeho úvahy, tlak ze strany rodiny, přátel nebo sponzorů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Biden hodil ručník do ringu. Harrisové na hlavu

Sám věc prezentuje jako osobní oběť straně a vlasti, ale všichni také vědí, že podobný krok mohl udělat už dřív a za příhodnějších okolností.

Například mohly u demokratů proběhnout standardní primárky. Stejně tak mohl někoho, třeba viceprezidentku Kamalu Harrisovou, v očích veřejnosti dlouhodobě připravovat na převzetí vesla. Místo toho ji pověřoval nevděčnými úlohami, jako je boj s nelegální imigrací.

Zklamala Kamala?

Teď ale zmizí ze hry, a sám za sebe doporučil Harrisovou, ale opět možná ne úplně šťastně. Není zcela jasné, jestli se na věci dohodl s ostatními demokraty, nebo ne.

Někteří totiž Harrisovou okamžitě veřejně podpořili, ale jiní jen poděkovali prezidentovi za jeho rozhodnutí a jeho službu, aniž by Harrisovou zmínili. O prezidentském kandidátovi tedy ještě očekávají nějakou debatu.

Výhodou Kamaly Harrisové by bylo zdání kontinuity, ostatně bývalí viceprezidenti – podobně jako prezidenti – mají na sobě v očích voličů pozlátko Bílého domu. Harrisová je také účetně vzato součástí Bidenovy kampaně. Bylo by tedy, vzhledem k přísným americkým zákonům, jednodušší už existující fondy použít pro její propagaci.

Možná vůbec nejdůležitější je, že by se tím zabránilo chaosu, na který kdysi demokraté doplatili – když před více než půl stoletím zmatkovali při výběru nástupce prezidenta Johnsona.

Současná Demokratická strana je velmi hluboce rozdělena na různé proudy a hrozí, že by se odehrál ošklivý boj mezi nimi – a to za přihlížení celé Ameriky. Navíc už nezbývá moc času.

Nová hra

Kamala Harrisová je skoro o 20 let mladší než Trump, a to bude na obrazovkách vidět. Pro mnoho nerozhodnutých centristů by mohla být přijatelná i proto, že se kdysi v roli žalobkyně profilovala jako zastánkyně tvrdého postupu při stíhání zločinců a není v očích veřejnosti nutně velmi nalevo. Hlavně se ale zdá, že mnozí voliči prostě jen přivítají možnost nevybírat si mezi Trumpem a Bidenem.

Potíž s Harrisovou je, že u veřejnosti není příliš oblíbená – a ani není považována za schopnou političku. Demokraté ale po Bidenově oznámení zaznamenali obrovský příliv peněz od drobných dárců.

Z Trumpovy strany se ozvalo velmi nepřátelské mručení, protože exprezident bude muset zcela přepracovat svou kampaň. Samotný Trump už opustil svůj dočasný státnický tón a začal na Bidena i Harrisovou nepěkně útočit.

Zatím nevíme, jestli za demokraty opravdu bude kandidovat Harrisová, a pokud ano, zda Trumpa nakonec porazí. A už nikdy se nedozvíme, jak by dopadl souboj mezi Trumpem a Bidenem, kdyby prezident vytrval.

Slavil by triumfální vítězství, po kterém by následoval neradostný ústup – anebo by vstoupil do dějin jako ten, kdo sám svou neústupností otevřel dveře Trumpovi do Bílého domu?

Je možné, že se samotnému Bidenovi ulevilo, a dokonce nelze vyloučit, že ho v následujících mnoha letech v televizi uvidíme svěžího, energického a zcela příčetného.

V tuhle chvíli ale bylo jeho odstoupení z kampaně to nejlogičtější, co mohl udělat nejen pro sebe.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít