Draghi, který se při finanční krizi z pozice guvernéra evropské centrální banky zasloužil o záchranu eurozóny, navrhuje mimo jiné vznik jednotného kapitálového trhu, harmonizaci obchodních pravidel, posílení principů jednotného trhu a také mohutné investice v řádu stovek miliard eur ročně. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Luboš Kreč: Draghiho zpráva má i světlá místa. Pořád ale platí, že musíme přidat

Závěry obsáhlého dokumentu nejsou zrovna optimistické, jde o další, tentokrát velmi zřetelně formulovaný doklad toho, že Evropa už dávno není hybatelem světového dění a že ztratila hodně ze své byznysové dynamiky, která se s nástupem moderních technologií a digitální ekonomiky přesunula na okolní kontinenty. 

Přesto jde v Draghiho zprávě najít světlé momenty – a díky nim si uvědomit, jak skvělé místo pro život Evropa je, a proč bychom měli napnout síly, aby tomu tak zůstalo i v dalších generacích.

Italský politik, kterého o vypracování reportu požádala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyneová například ukazuje, že příjmová nerovnost je v EU zdaleka nejmenší ze všech světadílů, a na rozdíl od Ameriky nebo Číny se nezvětšuje. Běžně máme čtyři nebo dokonce pět týdnů dovolené. 

Dostupnost zdravotní péče a sociální služby, které jsou k dispozici v podstatě kterémukoli občanovi, je něco, o čem si v USA, ale i v Číně mohou nechat zdát. Banální operace a následný pobyt v nemocnici může být i pro středostavovskou americkou rodinu likvidační.

V evropské DNA je zakódovaná větší starost o slabé a chudé, a tomu odpovídají i větší státní výdaje na zajištění záchranné sociální sítě. Naprostá většina evropských států má nějaký systém veřejného penzijního pojištění, v Americe každý jede sám na sebe. 

S každou ze zmíněných výhod se logicky pojí i nevýhody. Právě určitá pohodlnost a z ní plynoucí nedostatek dravosti, způsobil, že Evropa začala pokulhávat. Američané, kteří jsou nucení myslet a šetřit na doktory, na školy, na penzi, se umí vybičovat k větším výkonům.

Jenže každý, kdo v USA někdy byl, ví, že to není ráj na zemi. A že když tam člověk má do života jen o něco méně štěstí, protloukat se jím je pak setsakramentsky těžké. Těžší než v Evropě. 

Evropská unie má 440 milionů obyvatel. Je to největší a nejsilnější ekonomický blok na světě. Skvěle se v něm žije. Nejspíš nejlépe z celého světa. A když teď přidáme, mohlo by to tak zůstat i nadále.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru CzechCrunch

Luboš Kreč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít