Ostatně červen byl Světovou meteorologickou organizací již vyhlášen nejteplejším měsícem v historii a teplotní rekordy napříč planetou trhaly jeden rekord za druhým. Podle odborníků je to „hrozivá zpráva pro planetu“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Klimatická krize mění i evropská města na těžko snesitelné tepelné ostrovy. Municipality by měly začít jednat

Zprávy z různých koutů světa jsou si velmi podobné: moře je horké a nedá se v něm ochladit. Přes den se kvůli vysokým teplotám skoro nedá vycházet, v noci se zase špatně spí.

Jak by také ne, některé oblasti, jako třeba italská Sicílie, se potýkají s teplotami kolem 47 stupňů Celsia. Řecké ostrovy devastují ničivé požáry. A čtyřicítky se pomalu stávají hrozivou, leč běžnou realitou i v jiných oblastech. Z léta se zkrátka začíná stávat noční můra. 

Vedro ničí každodenní život obyvatelstva, podílí se významně na vzniku rozsáhlých požárů a na životech ohrožuje desítky tisíc lidí, zvláště těch, kteří jsou z různých důvodů zranitelní. Především senioři a seniorky, lidé s podlomeným zdravím, ale i rodiče s dětmi jsou vlnou veder zásadně ohroženi a mohou kolabovat i umírat.

Vedra se negativně propisují i do životů chudších lidí, kteří častěji žijí v nekvalitním bydlení a v hůře situovaných a stavěných čtvrtích. A nejde jen o země jako je Španělsko, Itálie, Řecko nebo Portugalsko s Francií, kde se problém klimatické krize stává hlavním politickým tématem.

Extrémní teploty zažíváme všichni, i my ve střední Evropě – v Praze nebo Budapešti se s volnou veder musíme potýkat také.

Specifickou kategorií míst, kde se vlny veder související s klimatickou krizí projevují zvláště závažně a zvláště viditelně, jsou metropole. To i proto, že se v nich koncentruje velké množství lidí a zároveň jsou města jedním z hlavních zdrojů emisí skleníkových plynů.

Tak jako tak, některá čísla mluví až o dvojnásobném riziku pro obyvatele a obyvatelky měst, co se změn klimatu a jejich dopadů týče. 

I proto se někdy městům a jejich částem přezdívá „tepelné ostrovy“. Zvláště oblasti, v nich městští plánovači tak nějak zapomněli na zeleň, dostatek vodních prvků, kvalitní veřejný prostor plný zastíněných míst a materiálovou různost, trpí.

Lokálně, národně i globálně

Ačkoliv jsou debaty o dopadech klimatické katastrofy ve veřejném prostoru přítomny již dekády, mnozí jakoby si až během posledních let začali uvědomovat, co vlastně tato krize znamená a jak zásadně mění způsob, jakým jsme zvyklí žít.

Loňská vlna veder vedla jen v Evropě podle statistik k 61 tisícům nadměrným úmrtím, zejména u starších lidí a pracujících na stavbách nebo v těžkém průmyslu. 

Co se metropolí týče, hlavní odpovědnost mají momentálně municipality. Musí začít jednat, aby zvládly chránit své obyvatelstvo. Některá řešení pro města jsou nenáročná: více pítek, více stínu, vodních prvků, péče o stávající zeleň.

To je naprosté minimum. Ty další cesty, jak se chránit před extrémním letním počasím, jsou složitější a dlouhodobější. Především jde ale o to, aby se klima stalo hlavním faktorem pro politické rozhodování. Lokálně, národně i globálně.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít