Srážek je stejně, ale kvůli globálnímu oteplování se vypařují. Pomohl by výbuch supervulkánu, říká expert

Vlna horkého a převážně suchého počasí se odráží v častějších zprávách o požárech trávy nebo lesních porostů. Na většině území evidují odborníci střední až silné půdní sucho, klesají hladiny řek i spodních vod. „Od začátku roku nám chybí 50 až 70 mm srážek a ten deficit se stále prohlubuje. A vyšší teploty znamenají i vyšší výpar, takže de facto je deficit ještě větší,“ upozorňuje Martin Možný, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sucho

Na většině území evidují odborníci střední až silné půdní sucho, klesají hladiny řek i spodních vod (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

V povodí Berounky a Ohře se už začínají objevovat známky hydrologického sucha, kdy klesají zásoby spodní vody a hladiny řek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Martin Možný, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny

„Něco podobného současné době registrujeme v záznamech z kronik kolem roku 1540, kdy ve větších tocích netekla prakticky žádná voda, protože několik měsíců nepršelo,“ uvádí Možný s tím, že díky přehradám nám vysychání toků zatím nehrozí.

Během letošního relativně deštivého jara se sice na většině území s výjimkou severozápadních Čech hladina spodních vod doplnila, kvůli nynějším vysokým teplotám a nedostatku srážek nyní ale znovu klesá.

Podle Možného sucho souvisí s globální změnou klimatu. Srážek je i přes krátkodobé výkyvy v celoročním průměru stále přibližně stejně, kvůli zvyšujícím se teplotám ale roste výpar a období sucha jsou tak častější než dříve.

V boji se suchem je prý třeba lépe hospodařit s vodou a zadržovat ji v krajině. V minulosti byl přitom cílem opak a zamokřené půdy se vysušovaly prostřednictvím meliorací, které sám Možný na vysoké škole studoval.

„Lidé vždy reagovali na situaci, která nastala. V minulosti jsme měli více vodních ploch a až poté, co v 17. a 18. století začaly převládat vlhčí roky, tak se některé nádrže vysušovaly. Kvůli změně klimatu se vracíme k tomu, že se tu síť zase snažíme obnovit a vodu v krajině zadržet,“ konstatuje.

Změny v zemědělství

Dlouhodobější opětovný vzestup hladiny spodních vod nelze podle Možného očekávat, byť krátkodobě se může objevit větší množství srážek nebo i povodně.

„Z dlouhodobého hlediska by to musela být nějaká velká změna, například výbuch nějakého supervulkánu, který by nám změnil počasí na dva tři roky. Pak bychom mohli zažít i vlhčí roky,“ vysvětluje.

20:35

Vysychání říčních toků neovlivňuje jenom bezobratlé, ale třeba i jeleny nebo prasata, upozorňuje vědec

Číst článek

Zemědělci musí na sucho reagovat například pěstováním vůči suchu odolnějších plodin a změnou způsobu obdělávání půdy. Problém ale Možný vidí v tom, že málokterý zemědělec je i vlastníkem půdy.

„Dělají krátkodobá opatření, ale na ta dlouhodobější potřebují souhlas vlastníka. A ne každý se smíří s tím, že se na jeho pozemku vybuduje mokřina nebo provedou jiné úpravy, které jsou důležité z hlediska celku,“ poznamenává s tím, že jedinou možností je vlastníky kompenzovat.

Akademické studie se prý ale daří uvádět do praxe, příkladem je třeba pěstování chmele. „Před 15 lety jsme ukazovali, že se budou měnit výnosy a kvalita chmele a je na to třeba v předstihu reagovat budováním závlah i umístěním do více zastíněných lokalit. Z počátku jsme se setkávali s neporozuměním, ale situace se hodně změnila a dnes vidíme, že se pěstování přesunulo do těchto poloh, kde jsou zisky větší,“ uzavírá expert.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme