Tripartita jednala o rozpočtu na příští rok. Výhrady mají odbory i podnikatelé
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o státním rozpočtu na příští rok. Podle podnikatelů je návrh, který připravilo ministerstvo financí a projednává kabinet, politický a nesystémový. Požádali o zvýšení sumy na výzkum i dopravní infrastrukturu a pro vysoké školy. Odbory zase nejsou spokojeny s tím, že státní pokladna ani příští rok nepočítá s tím, že by se zvýšilo životní minimum.
„Platí navrhovaný deficit rozpočtu 50 miliard korun. Všechna jednání vedeme s cílem schodek udržet. Ještě hledáme finanční zdroje na posílení částky na dopravní infrastrukturu, pro vysoké školy a na vědu a výzkum," řekl po jednání tripartity premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Podle zaměstnavatelů je návrh rozpočtu nesystémový a politický. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by státní fond dopravní infrastruktury potřeboval pro příští rok ještě 8,5 miliardy, technologická agentura na aplikovaný výzkum pak 665 milionů. Víc by podle podnikatelů měly mít i vysoké školy. „Požádali jsme ministra financí o přidání," řekl Hanák.
Nepřiměřeně velký schodek?
Zaměstnavatelům vadí rostoucí mandatorní a neinvestiční výdaje, které by mohly v budoucnu v době hospodářského útlumu způsobit Česku problémy. „V době růstu ekonomiky je schodek 50 miliard korun nepřiměřeně velký," uvedl Hanák. Podle něj by zaměstnavatelé s takovým deficitem souhlasili jen tehdy, pokud by peníze putovaly právě do výzkumu, výstavby a ke kantorům.
Odbory trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům veřejného sektoru o deset procent, a to od listopadu. Přidání se promítne tedy i do výdajů v příštím roce. Odboráři veřejné sféry zůstávají kvůli růstu platů ve stávkové pohotovosti. Chtějí ji ukončit tehdy, až vláda schválí nařízení o zvýšení výdělků. Premiér řekl, že by kabinet mohl nařízení přijmout na svém příštím zasedání.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) na jednání tripartity podle jejího twitteru uvedl, že „rozpočet příliš investiční není".
Už dříve také několikrát zopakoval, že na požadované zvýšení platů v rozpočtu peníze nejsou a ministerstva musí hledat ve svých rezervách. Resort financí už zvýšil proti červnovému návrhu odhad ekonomického růstu z 2,9 na 3,1 procenta a příjmů rozpočtu pro příští rok o 21 miliard, aby se výdaje pokryly. Zaměstnavatelé se zvýšením platů učitelů souhlasí. Jsou ale proti tomu, aby se ve veřejné správě přidávalo plošně.
Životní minimum i školství
Odboráři zase nejsou spokojeni s tím, že rozpočet na příští rok nepočítá se zvýšením životního minima. To se několik let nezměnilo, pro samotného dospělého činí 3410 korun. Od částky minima se odvíjejí různé dávky.
„Nejsme spokojeni s tím, že se životní minimum nevyvíjí. Od doby, co se nezvýšilo, ztratilo hodnotu osm až devět procent," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Podle zaměstnavatelů i odborů vláda nezvládla za své volební období reformovat školství a posílit technické vzdělávání. Firmám chybí také stavební legislativa či e-government. Podle odborářů se mohlo udělat víc pro ochranu zaměstnanců, víc se měly kontrolovat agentury práce.
Kabinet, odboroví předáci i zaměstnavatelé si ale jinak vzájemný dialog pochvalují. Podle premiéra byla spolupráce „velmi intenzivní, otevřená, poctivá" a jednání se konala každé dva měsíce. "Udrželi jsme celé čtyři roky sociální smír," řekl Sobotka.
V tomto volebním období se sešla celostátní rada hospodářské a sociální dohody čtyřikrát s krajskými tripartitami. Dvakrát se konalo společné jednání se slovenskými partnery, dvakrát se uskutečnilo i setkání tripartit zemí Visegrádu, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.
