Sněmovna schválila plán na zvýšení dluhu USA, krize ale trvá
Republikáni v noci na dnešek prosadili ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu, svůj plán na zvýšení dluhu Spojených států. Demokratický Senát jej ale záhy zamítnul. Dluhová krize v zemi tak stále trvá a čas do 2. srpna, po kterém zemi hrozí bankrot, se krátí.
Americké akciové trhy v pátek uzavřely nejhorší týden v letošním roce. Nervozitu podpořila i páteční čísla o americké ekonomice, když ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt země rostl o 1,3 procenta. Trh přitom očekával růst o pět desetin procenta vyšší.
Znepokojení dává najevo i Čína, která drží více než jeden bilion dolarů v amerických dluhopisech. Tamní vláda již dříve Američany varovala před ztrátou důvěryhodnosti.
Krizi lze označit jak za politickou, tak ekonomickou. „Ono to obojí souvisí, protože Spojené státy stále ještě prodělávají v dozvuku té finanční a ekonomické krize v letech 2008-2009,“ vysvětluje Jiří Malý ze soukromé vysoké školy Newton College.
Na vysokých úrovních se stále drží míra nezaměstnanosti, stále je vysoký deficit veřejných rozpočtů kvůli různým stimulačním opatřením ekonomiky, která ještě v tuto chvíli dobíhají. Krize má tedy svůj ekonomický základ.
Na druhé straně neschopnost dohodnout se na nějakém řešení, na tom, jakým tempem a v jaké struktuře bude snižováno to vládní zadlužení, svědčí o jasných politických vlivech. Příští rok se konají prezidentské volby a obě politické strany, které se o zadlužení dohadují, chtějí prosadit svůj názor a ukázat se v dobrém světle svým voličům.
Dohoda neznamená konec krize
Pokud se ale politici shodnou na kombinaci škrtů a zvyšování daní a zvýší dluhový strop, rozhodně to neznamená, že státní rozpočet je z nejhoršího venku.
„Pokud Spojené státy zvýší svůj dluhový strop, tak to bude znamenat, že veřejné zadlužení Spojených států již bude překračovat sto procent hrubého domácího produktu,“ upřesňuje Malý. Dluhový problém USA tak bude i nadále neudržitelný a bude nutné důsledně provádět úsporná opatření nebo případné zvýšení daní, aby se postupně rozpočtový deficit snížil.
Snížení rozpočtového deficitu však pouze zajistí , že se dluh nebude zvyšovat. Toto opatření tedy samo o sobě nemůže stačit. Pokud by se měl dluh snížit, musí mít USA vyrovnaný rozpočet.
Pomalejší růst ekonomiky a přetrvávající nezaměstnanost přes devět procent - to jsou aktuální fakta z USA. Nasnadě je otázka, zda na vině je ekonomická krize či strukturální problémy, se kterými se USA zřejmě potýkají.
Příčinu lze hledat ve strukturálních problémech USA
„Finanční a ekonomická krize již byla důsledkem strukturálních problémů ve Spojených státech, protože americký ekonomický růst byl podporován zadlužováním jak soukromého, tak veřejného sektoru. Byl podporován značnou nerovnováhou i ve vnějších ekonomických vztazích značným deficitem na běžném účtu platební bilance, takže ta samotná krize z let 2008-2009 měla strukturální povahu a je nutno dodat, že řada z těch příčin krize dosud nebyla odstraněna,“ objasňuje příčiny a následky Jiří Malý.
Podle deníku Los Angeles Times by mohli mít politici čas na dohodu o něco déle. Vláda prý bude mít peníze možná až do 15. srpna, nikoli jen do 2. srpna, jak tvrdí ministerstvo financí. Fakticky ale záleží na tom, jak situaci vyhodnotí investoři na finančních trzích.
Hra nervů
Pokud investoři usoudí, že radikální kroky by pro ně mohly mít závažné důsledky a přinést jim vysoké ztráty, tak několik dní na vyřešení situace mohou počkat. Může se ale stát, že se brzy objeví někdo, kdo ‚ztratí nervy a spustí lavinu‘. Z velké části současná situace už záleží hlavně na psychologii, jestli nějaký silný hráč na trhu bude chtít na dohodu čekat.
Pokud přes víkend nedojde k dohodě, lze na akciových trzích očekávat další pokles. V poslední době byl trend poklesů na amerických trzích zhruba 0,5 – 1% denně, který by tudíž mohl pokračovat.
