„Grupa Mokotowska se zabývala širokým spektrem trestných činů. Hlavně se soustředila na obchod s narkotiky, unášení lidí pro výkupné, vybírání výpalného, vraždami na objednávku, přepadáním vozů převážejících cenné předměty nebo peníze,“ popisuje Andrzej Mroczek, bývalý kriminalista, který se na rozkrývání gangu na počátku tisíciletí podílel.

V rámci toho gangu se vytvořila velmi brutální skupina – takzvaní uřezávači prstů. „Vedl je chlap, který byl přímo bestiální, pokud šlo o vybírání výkupného. Uneseným tihle zločinci odřezávali kusy prstů a ty pak posílali příbuzným v obálkách nebo je nechávali někde pro výstrahu. Byla to jejich metoda jak co nejrychleji dostat výkupné.“

Nejen v oblasti vymáhání výkupného, ale i v jiných kriminálních postupech si grupa vedla tak brutálně, že svého času po jejích členech policie pátrala i prostřednictvím televizního krimi-týdeníku Magazyn Kriminalny 997. V pořadu byly zveřejňované profily hledaných gangsterů. Jejich nebezpečnost demonstrovaly krátké rozhovory s poškozenými.

V Grupě Mokotowské se za roky fungování vytvořily různé specializace, jak popisuje Mroczek. „Byla tam skupina zabývající se vymáháním výpalného. Byla tam skupina řídící hazard. Ale byla tam i skupina lidí, která se zabývala výrobou drog a obchodem s nimi. Ti lidé spolupracovali s mezinárodními zločineckými skupinami a polský trh zásobovali materiálem z Kolumbie. Na druhou stranu také řídili laboratoře, kde se vyráběly drogy pro západ – Skandinávii, Francii, Německo, země Beneluxu. Amfetaminy a metamfetaminy polské výroby byly považované za velmi čisté a kvalitní.“

Grupu Mokotowskou se podařilo rozkrýt kolem roku 2007. V soudních procesech s drogovou větví gangu si obvinění vyslechlo 30 lidí – těch, co obchody a distribuci řídili, i těch, co drogy v laboratořích vyráběli. V roce 2021 poslal soud hlavní pětici obžalovaných na tři až devět let do vězení. Další dostali převážně podmíněné a peněžité tresty.

V roce 2023 ale dostal nejvyšší soud od obhájce jednoho z odsouzených žádost o obnovení řízení – kvůli účasti takzvaných neo-soudců. Soud žádosti vyhověl. Zrušil rozsudek všech odsouzených a odvolacímu soudu nařídil proces opakovat.

Kdo jsou neo-soudci?

„Neo-soudci jsou obecně soudci, kteří prošli procesem nominace do funkce provedeným špatně obsazenou Národní radou soudnictví,“ popisuje analytik polského práva Polityki Insight Maciej Czapluk. Orgán odpovědný za nominace soudců se totiž po roce 2018 a zásahu tehdejší vlády Sjednocené pravice významně proměnil.

„Změnil se způsob výběru členů Národní rady soudnictví. Ta má dvacet pět členů, z nich patnáct jsou soudci. Dříve soudce této rady vybírala pouze soudcovská obec. Po změnách byl výběr soudců prakticky výlučným právem politiků Práva a spravedlnosti, kteří radu obsadili svými lidmi,“ říká Czapluk.

Dnešní polskou Národní radu soudnictví považuje za nezákonnou nejen současná polská vláda vzešlá z tehdejší opozice, část polských právníků a soudců, ale také Evropský soud pro lidská práva a Soudní dvůr Evropské unie. Soudci, kteří od roku 2018 nastoupili do funkce nebo změnili působení, mají problematický status. Tak jako Marek Siwecki a Dorota Radlińská, kteří se podíleli na soudním procesu s členy drogové odnože Grupy Mokotowské.

Třetina neo-soudců

Polsko má přibližně devět tisíc soudců. Neo-soudci tvoří třetinu z nich. Například nejvyšší soud od roku 2022 do roku 2024 zrušil z důvodu závadného složení soudu 155 rozsudků. 120 z nich bylo zrušeno loni. Případ obchodníků s drogami z Grupy Mokotowské není jediným, který se kvůli neo-soudcům vrací před soud. Například odvolací soud zrušil i kvůli složení soudu rozsudek na trojnásobným vrahem. Kvůli nesrovnalostem ve jmenování soudkyně musí být znovu projednán i případ aktivistky za ženská práva Justyny Wydrzyńské.

Podle analytika Czapluka situace ještě není tak dramatická. „Těch případů ještě není tolik. Ale samozřejmě, přibývá jich a často jsou to případy, které budí pozornost. Jako například případ několikanásobného vraha ze Štětína. To celkem oprávněně budí rozhořčení. Ale zatím to nemá masový charakter. To ale neznamená, že to není špatně, že to negativně neovlivňuje polský soudní systém, že ho to nedestabilizuje. Ten problém může pořád růst a může se do budoucna stát skutečně vážným problémem,“ říká. Hlavním problémem tak podle něj jsou samotní neo-soudci, kteří nejsou lehce odvolatelní.

Ministerstvo spravedlnosti v současnosti pracuje na dvou podobách nápravy statusu soudců. „Oba ty návrhy dělí soudce, kteří do své funkce nastoupili po roce 2018, do osmi skupin. Kromě soudců v jedné skupině by všichni ostatní museli opustit svou funkci. Ještě nutno říct, že oba projekty se netýkají lidí, kteří po roce 2018 teprve začali svou soudcovskou profesi. Ale ti pozůstalí neo-soudci, to jsou soudci, kteří postupovali do vyšších soudů, přecházeli mezi soudy. A těch už se týkají rozdíly obou návrhů,“ popisuje.

„První návrh počítá s tím, že zákonně obsazená Národní rada soudnictví bude všechny případy posuzovat individuálně, bude rozhodovat, kdo má z funkce odejít. Proti rozhodnutí by bylo odvolání. Zároveň ti soudci by se později mohli znovu přihlásit do výběrového řízení na danou funkci přihlásit,“ popisuje Maciej Czapluk. Taková procedura by ale trvala minimálně do roku 2029.

Druhý rychlejší projekt počítá s tím, že by se všichni dotčení neo-soudci automaticky vrátili do svých předchozích funkcí, ale zároveň by mohli dva roky zůstat takzvaně v delegaci na stanovištích, která obsadili po roce 2018. Ani jeden z návrhů nenabízí rychlé řešení, oba budou podléhat posuzování vnitřních i mezinárodních expertů, zda také neporušují právo. Náprava tak potrvá roky.

Podle bývalého kriminalisty a dnes vyučujícího na univerzitě Collegium Civitas Andrzeje Mroczka opakování soudních procesů znamená ještě jeden problém. „Podívejme se na oběti, které mohou zažít sekundární viktimizaci. Lidé, kteří se stali obětí křivdy, trestného činu, znovu můžou kvůli opakování soudu prožívat trauma,“ říká Mroczek.

V případě opakování procesu se členy drogové odnože Grupy Mokotowské je navíc důležitý čas. Hrozí, že některé z trestných činů už podlehnou promlčení.

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít