Budeme přitvrzovat a budeme dál tlačit na ruskou ekonomiku, říká Jourová
K příležitosti ročního výročí války na Ukrajině připravuje Evropská unie další balíček sankcí vůči Rusku. Ten ale zatím vyjednán nebyl kvůli střetům mezi členskými státy. „Je to poměrně běžný moment při vyjednávání věcí, které vyžadují jednomyslnost. Jednat se bude muset dále,“ říká Radiožurnálu eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Zároveň ale dodává, že Unie je odhodlaná pokračovat v tvrdém sankčním postupu.
Jaká další podpora Ukrajiny ze strany Evropské unie připadá v úvahu?
Musíme pokračovat v tom, co jsme započali velmi rychle po první vlně agrese, která má dnes jeden rok. Musíme pokračovat v podpoře dodávek zbraní. Zatím jsme jako Evropská unie a členské státy dodaly zbraně za 12 miliard euro. Musíme pokračovat v humanitární pomoci a musíme pomoci zemím, které přijímají ukrajinské uprchlíky.
Musíme pokračovat ve spolehlivé finanční pomoci, aby mohl ukrajinský stát fungovat, tam je to 1,8 miliardy měsíčně. Musíme nadále dávat naprosto jasně najevo, že budou pokračovat sankční balíky, že budeme přitvrzovat a že budeme dál tlačit na ruskou ekonomiku, aby nemohla financovat válku.
Když mluvíte o balíčcích sankcí, státy Evropské unie se dohodly postupně na devíti. Desátý se očekával v pátek u příležitosti výročí. Dočká se svět toho desátého ještě dnes?
Můj odhad je, že to dnes nebude, protože Polsko dalo veto kvůli podle Poláků nízkému nebo nedostatečnému zákazu exportu umělého kaučuku a musí se dohodnout nejspíš s Itálií, protože mezi těmito dvěma zeměmi tam byl nějaký střet.
Zelenskyj chce i přes neshody spolupracovat s Čínou. Peking představil návrh k ukončení války
Číst článek
Je to poměrně běžný moment při vyjednávání věcí, které vyžadují jednomyslnost, že některé státy mají potřebu z hlediska svých národních zájmů nebo z nějakého důležitého důvodu mít jiné stanovisko než ty ostatní. Musí se zkrátka jednat, dokud se nedocílí kompromisu. Můj odhad je, že to dnes nebude, že se bude muset jednat dále.
Nakolik sankce fungují? Nečekala jste, že budou mít směrem k Rusku větší vliv?
Myslím si, že nikdo nečekal, včetně mě, že se dá vojenská agrese zastavit ekonomickými sankcemi. Ale počítalo se s tím, že sankce budou mít středně až dlouhodobé dopady na ruskou ekonomiku tak, aby se neustále snižovala možnost Putina financovat válku.
Samozřejmě, že kdybychom byli schopni okamžitě přestat brát ropu a plyn a platit velké peníze Rusku za tyto komodity, tak by sankce na Rusko dopadly daleko rychleji a daleko intenzivněji. Ale my jsme si to dovolit nemohli, protože bychom si tím vlastně udělali sami obrovský problém v evropských zemích. Takže sankce posíláme v jednotlivých balíčcích. Přitvrzujeme a budeme v tom pokračovat, dokud bude potřeba.
Kodex proti dezinformacím
Na páteční odpolední diskusi v sídle zastoupení Evropské komise v Praze jste mluvila mimo jiné o tom, že jednota Evropské unie je těžce odpracovaná. Kdy v tom roce bylo nejtěžší dospět k dohodě všech 27 států v záležitostech, které se týkají ruské invaze na Ukrajině?
Jestli si dobře pamatuji, byly to takové dva momenty a právě se týkaly dodávky paliv z Ruska, které měly vliv na energetickou kondici Evropy. A byla to rozhodování o tom, jakým způsobem postupně snižovat odběry plynu. Další těžká debata byla o ropě. V jednáních se ozývaly státy, na které tyto sankce měly dopadnout hůře v tom zpětném rázu než na ty ostatní.
USA zpřísnily protiruské sankce. Míří proti firmám podporujícím válku i devíti členům vlády
Číst článek
Není žádným tajemstvím, že to byly hlavně země střední a východní Evropy včetně Česka, pro které to byla dost náročná rozhodování. Když si uvědomíme, že zrovna u plynu jsme museli přesměrovat toky z východu na západ ze západu na východ, že jsem tedy úplně museli překreslit mapu.
To bylo velmi těžké rozhodování, zvlášť když byla zima na krku a když jsme potřebovali zároveň plnit zásobníky a nabízet zdroje našim spotřebitelům za solidní ceny.
Takže toto byly ty velké věci a každý z lídrů, který sedí kolem stolu, musí skládat účty svým občanům, svým voličům a každý z nich měl na paměti, aby dopad na jeho danou zemi nebyl příliš velký.
Bývalý ukrajinský velvyslanec v Praze a současný náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis v pátečním dopoledním speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus mluvil mimo jiné o tom, že Rusko se dlouhodobě snaží narušit podporu západních zemí Ukrajině, že na tom cíleně pracuje v jednotlivých státech Evropské unie ruská rozvědka. Vy se věnujete boji proti dezinformacím. Máte zmapované, jaké ty ruské aktivity jsou a co proti nim EU dělá a dělat může?
Máme zmapovanou intenzitu ruských propagandistických kampaní. Vždycky se zvyšuje tam, kde jsou volby. Byla to třeba Itálie v nedávné době. Teď vidíme velkou intenzitu ruských kampaní na Slovensku a v Bulharsku, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy kromě Polska, protože Polsko je tvrdý oříšek pro ruskou propagandu. Maďarsko je také kapitola sama pro sebe.
Každopádně je to nebezpečná věc. Je to informační válka, kterou se snažíme odrážet tím, že se vlády teď daleko více snaží vysvětlovat občanům situaci tak, aby se nezvyšovala nervozita a strach ve společnosti. A zároveň jsme spustili něco, čemu říkáme kodex proti dezinformacím, což je takový mechanismus, kdy se do boje proti dezinformacím zapojují i média i experti, kteří uvádějí lži Ruska na pravou míru.
Je to poměrně intenzivní a široce pojatý mechanismus tak, abychom necenzurovali a zároveň abychom nabízeli lidem fakta, která ilustrují to, co se děje nejenom na Ukrajině, ale i v evropských zemích.
