Ještě na začátku července stál barel ropy Brent téměř 80 dolarů, což bylo nejvíce za posledního dva a půl roku. Nyní se jeho cena blíží ke zmíněným 65 dolarům, což představuje zhruba 15procentní pokles.

Hlavní důvod, proč se tak děje, je vývoj pandemické situace koronaviru v Japonsku, kde prudce roste počet nakažených.

Zároveň z čínské ekonomiky nepřicházejí tak dobrá čísla, jak trhy očekávaly, a to dohromady vede k tomu, že se investoři obávají dalšího vývoje poptávky po ropě. Právě Čína je druhým největším konzumentem ropy, hned po Spojených státech. 

Prostor pro další snižování ropy už ale příliš není.

„OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu - pozn. red.) a Rusko jsou těmi, kdo může v případě potřeby snížit tempo zvyšování produkce, na kterém se dohodly minulý měsíc. Pokud by usoudily, že je vývoj na straně poptávky - ať už v Číně, nebo jinde - natolik nepříznivý, že by si vyžadoval jejich reakci, očekával bych očekával, že OPEC a Rusko budou intervenovat a tu cenu tím pádem podpoří,“ řekl Radiožurnálu analytik ČSOB Dominik Rusínko.

Země by zasáhly pravděpodobně tak, aby cenu udržely alespoň v současném rozmezí mezi 65 až 70 dolary za barel. Zhruba tolik stála ropa na konci května, kdy byla cena pohonných hmot na čerpacích stanicích v Česku zhruba o 1,50 Kč za litr nižší než v současnosti.

Podle dat společnosti CCS stojí v Česku litr naturalu průměrně téměř 34 korun, nafta pak necelých 32 korun. Na těchto cenách se drží už zhruba měsíc.

„Prodejci pohonných hmot udržují vysoké ceny na svých čerpacích stanicích, přestože existuje prostor pro zlevňování,“ řekl Radiožurnálu analytik společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

„Pravděpodobně se chtějí trošku zahojit za nepříliš úspěšným loňským rokem, kdy se kvůli dramatickému propadu poptávky mnohdy dostali do ztrát,“ dodal s tím, že by v Česku k nějakému zlevnění dojít mělo, a to nejpozději od září.

Barbora Kladivová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít