Agenturní zaměstnávání zavání nevolnictvím, říká Hůle. Firmy nás potřebují, oponuje ředitel Jánský
Pracovníci z agentur by měli mít od ledna se změnou legislativy větší ochranu. Do smlouvy jim přibude výpovědní lhůta a nárok na trvalé místo. „Pracovních agentur by mělo být o hodně méně a měly by být spíše okrajovou formou zaměstnávání,“ říká v Pro a proti Českého rozhlasu Plus analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Podle generálního ředitele personální agentury Randstad Martina Jánského budou klíčové kontrolní mechanismy zákona.
„Důležité je, jakým způsobem se zákonem bude nakládat úřad, který má na starost inspekci práce. Tedy nakolik budou inspektoři práce skutečně kontrolovat to, aby bylo agenturní zaměstnávání poskytnuto legálně,“ vysvětluje Jánský.
Ochrání stát zájmy agenturních pracovníků? Ptáme se generálního ředitele personální agentury Randstad Martina Jánského a analytika organizace Člověk v tísni Daniela Hůleho
Podmínky pro agenturní zaměstnávání jsou podle něj v zákoně již nyní, přesto se ale objevují lidé, kteří je porušují. Stěžejní roli proto podle něj hrají orgány, které dohlídnou na kontrolu agentur.
Podle Hůleho jde novela správným směrem a do značné míry se slaďuje s unijní legislativou.
Velký problém vidí v současné podobě pracovních agentur a v tom, jakou moc nad svými zaměstnanci mají.
„Problém s agenturním zaměstnáním u nás nasvítila krize kolem Ukrajiny. Často se ukazuje provázanost mezi agenturami práce, které mají vlastní ubytovací kapacity. Zvláště u cizokrajných pracovníků nad nimi potom mají ohromnou moc. Ovlivňují, jak budou bydlet, kde budou bydlet a za kolik,“ popisuje Hůle.
Podle Jánského je agenturní zaměstnání zcela legitimní formou zaměstnání, která umožňuje firmám být flexibilnější.
Velká regulace ze strany státu jim ale podle ředitele škodí a firmy tak žene do náruče podvodných agentur, které se k zaměstnancům nechovají eticky.
Celý pořad Pro a proti si můžete poslechnout v audiu na začátku článku. Moderuje Jan Bumba.
