Kandidáti na šéfa SPaD: Chce to nové jaderné bloky, zavést euro a zastavit ‚papučovou‘ emisní normu
Ještě nikdy nebylo kolem volby nového prezidenta Svazu průmyslu a dopravy tak živo. Posledních dvanáct let ho vedl podnikatel v dopravě Jaroslav Hanák, který odchází do penze. Při poslední volbě před čtyřmi lety neměl žádného soupeře. Letos o post „prvního lobbisty českého průmyslu“ usilují čtyři zkušení kandidáti.
Svého nového prezidenta bude na osm desítek volitelů Svazu průmyslu a dopravy vybírat na valné hromadě 16. května.
Lavinu zájemců strhl expremiér a bývalý šéf ODS Mirek Topolánek. Poté, co ho do voleb vyslala jako novou tvář zvenčí firma na budování elektrických sítí EGEM ze skupiny miliardáře Daniela Křetínského, přihlásili se další tři tak trochu „veteráni svazu“.
Je to jeho dlouholetý viceprezident Jan Rafaj, člen představenstva Miroslav Palát a bývalý manažer Škody Auto Bohdan Wojnar, který byl ve vedení svazu ještě před dvěma lety.
Fakticky všichni kandidáti se shodují na tom, že je průmysl ve složité situaci. Hlavně kvůli zpřísňujícím se požadavkům na ekologii a potřebu posunout se z levné ekonomiky na výrobu s přidanou hodnotou.
Tomu například podle Mirka Topolánka brání roztříštěná podpora vědy, výzkumu a vysokých škol ze strany státu.
Expremiér, který působí jako manažer v energetických firmách a také v radě teplárenského sdružení, se chce ve svazu věnovat právě i energetické politice státu.
Evropská unie chce sankce vůči některým čínským firmám. Důvodem je válka na Ukrajině
Číst článek
„Musíme zaprvé tlačit vládu, ale opravdu brutálně, aby zrychlila tempo na přípravě výstavby nových jaderných zdrojů. Pátý dukovanský blok vůbec nic nepřináší, ten pouze nahrazuje odcházející dožitý výkon jednoho z bloků. To znamená, že to musí být dva bloky v Dukovanech a dva bloky v Temelíně,“ uvedl Topolánek.
Jaderné bloky by podle něj měla stavět spíš nově založená státní firma než polostátní ČEZ.
Ve vyjednávání požadavků průmyslu s vládou by svaz měl být podle Topolánka razantnější, než byl doposud. „Hospodářská komora má v poslední době větší výtlak, než má Svaz průmyslu a dopravy, přestože by tam měly být koncentrované ty největší firmy,“ upozornil expremiér.
Obavu z toho, že jako bývalý špičkový politik ODS by mohl svaz politizovat nebo že by do jednání mohly vstupovat různé osobní či stranické antipatie, nemá.
„Mně je celkem jedno, kdo je z jaké strany, já beru ministry i premiéra, ať jsou z jakékoliv formace, jako služebníky. Oni mají sloužit této zemi. V tomto smyslu nemám žádné bariéry při vyjednávání s kýmkoliv,“ řekl Topolánek.
Podle svých slov není jednoduchý partner ani protihráč v tom smyslu, že dokáže být valašsky urputný. „Vláda si musí přát někoho z mých protikandidátů, protože ten jim nebude způsobovat takové problémy při diskusi jako já,“ dodal Topolánek.
Papučová norma
Za klíčové pro nejdůležitější odvětví v Česku, automobilový průmysl, považuje většina z kandidátů vyjednání změn u připravované nové emisní normy Euro 7, která má začít platit už za dva roky a výrazně zpřísňuje pravidla pro emise v dopravě.
24:28
Vláda a ČNB by měly spolupracovat, ne si vyměňovat přes média narážky, shodují se ekonomové
Číst článek
„Automotive má před sebou obrovsky těžkou, složitou dobu. A do toho mu hází klacky pod nohy Evropská unie normou Euro 7, které já říkám ‚papučová‘. Protože podle ní bychom měli dát autům na každou pneumatiku ještě papuče a za každé protočení kola se omluvit, že se vůbec protočilo. Komplikuje to celou tranzici, protože automobilky se nemohou soustředit na svůj finální cíl. Proti tomu musíme bojovat,“ říká Jan Rafaj.
Cílem pro automobilky je připravit se na konec spalovacích motorů po roce 2035.
S vládou by chtěl za svaz důrazněji jednat o zajištění dostupných energií a také o podmínkách, které brzdí rozvoj firem ve srovnání se zahraničím.
„Povolovací řízení pro výstavbu u nás jsou mnohem delší. V Polsku trvá od chvíle, kdy si vyberete pozemek, do doby, kdy začnete kopat, dva až tři roky. U nás jsem zrovna dnes viděl pozemek, kde se jen asi deset let dohadují, jestli ano, nebo ne. Vedle toho mají v Polsku otevřený trh práce, takže se ve Varšavě staví i o 30 tisíc korun za metr levněji než u nás,“ uvedl Rafaj příklady, co by chtěl s vládou vyjednat.
Špunt Evropy
Za jednu z hlavních priorit považuje zlepšení infrastruktury, a to jak fyzické, jako jsou silnice či železnice, tak digitální, také Bohdan Wojnar.
„Když někdo říká, že jsme křižovatkou Evropy, tak my se svým způsobem stáváme spíš špuntem nebo úzkým hrdlem Evropy,“ uvedl. Česká ekonomika podle něj přešlapuje na místě.
S konsolidačním balíčkem nebudou všichni spokojeni. Zadlužování státu je problém, říká ekonom
Číst článek
Chtěl by tak tlačit na vládu, aby zapracovala na digitalizaci státu a zlepšila jeho služby. „Neschopnost podpořit dobré trendy, nejasná dotační politika, komplikovaná administrativa. To všechno vytváří koktejl problémů, který je třeba řešit,“ uvedl Wojnar.
Stát musí podle Wojnara podnikům zajistit i bezpečnost ohledně surovin a energií. „Modernizace průmyslu v Evropě se neodehraje, pokud nebudeme mít do jisté míry zajištěnou odolnost, abychom se nedostali z jedné závislosti do druhé. Proto se hovoří i o vztahu mezi Evropou a Čínou, určité autonomii a vyváženosti vztahu s USA, důležitá je i cirkulární ekonomika. V tomto smyslu je opravdu co dělat,“ vypočítal Wojnar.
Nestřílet se do nohy
Další z kandidátů na prezidenta svazu Miroslav Palát, který zastupuje asociaci dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed, chce lépe a včas vyjednávat o legislativě u nás i v Bruselu, protože citelně ovlivňuje tuzemský průmysl.
Nejvíc je teď podle něj třeba řešit kromě emisní normy Euro 7 i zlepšení podmínek pro inovativní průmysl. „Kam se chceme přesunout a dát větší důraz, jsou výrobky s větší přidanou hodnotou a do digitální oblasti,“ uvedl Palát.
Soběstačnost pomocí fotovoltaiky je v zimních měsících chiméra, říká analytik Macenauer
Číst článek
Podle něj je také potřeba se nebránit naplnění evropského Green Dealu. „Není pochyb o tom, že prožíváme změnu klimatu a že člověk k tomu přispívá, takže všichni se budeme muset podílet na změnách. Nicméně bylo by fajn se na cestě k pokusu usmířit si klima nestřelit do vlastní nohy,“ varoval Palát.
Kandidáti do čela svazu také většinou chtějí, aby Česko zavedlo jako měnu euro. Firmy ho už stejně ve velkém využívají.
„Jsem si jistý, že by mnohem více zahraničních investic bylo umístěno do Česka, kdybychom euro měli,“ uvedl například Jan Rafaj.
Shoda mezi kandidáty panuje i v tom, že vláda musí co nejrychleji ozdravit státní finance a ukončit současnou nejistotu, co bude. Reforma musí podle nich přinést hlavně úspory ve výdajích státu, ale neobejde se výhledově bez zvýšení příjmů prostřednictvím daní, a to i těch z příjmů.
Podle Miroslava Paláta bylo nešťastné zrušení superhrubé mzdy, kvůli níž vypadlo státu zhruba sto miliard příjmů.
Udělat takový krok bez náhrady považuje za chybu i Topolánek. V současné situaci průmyslu by ale naopak považoval za nemístné jakékoliv navyšování daní z příjmů pro firmy.
