Státu vypadlo 150 miliard příjmů z daní. Studie ukazuje, jak by je mohl vybrat zpátky
Stát by mohl díky úpravám daně z příjmů od zaměstnanců vybrat o 30 až 60 miliard korun víc, než kolik získává nyní. Nedopadlo by to přitom ani na chudé, ani nijak významně na střední třídu. Vyplývá to z nové studie s názvem Jak zachránit rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů. Jejími autory je tým ekonomického institutu IDEA při CERGE-EI a společnosti PAQ Research.
Ekonomové propočítali čtyři varianty daně z příjmů fyzických osob a srovnávají je se současným stavem. Jednou z možností je návrh hnutí STAN, o kterém se nyní jedná v rámci vládou připravovaného konsolidačního balíčku na ozdravení veřejných financí.
Další variantou je v analýze návrat ke zdanění superhrubé mzdy za podmínek platných do roku 2020.
Zbylé dvě varianty jsou návrhy samotných ekonomů a sociologů. První s názvem „Vyvážená“ by přinesla stejně jako v případě návrhu Starostů navíc 32 miliard korun, více by ale dopadla na lidi s vyšším příjmem.
„Relativně vysoké zátěži čelí hlavně nízkopříjmoví zaměstnanci či ti s částečným úvazkem. To je nemotivuje k práci či vyhání do šedé ekonomiky. Snažíme se negativním dopadům v našich modelech předcházet,“ říká spoluautor studie Daniel Prokop, zakladatel PAQ Research, k „vyvážené“ variantě.
Druhý varianta ekonomů a sociologů je jmenuje „realistická“ a má nejvyšší progresi daňových sazeb. Nejbohatší zaměstnanci by podle ní platili daň ze mzdy až 33 procent, výnos pro stát by v tom případě byl až 59 miliard korun navíc.
Schodek rozpočtu není reálný a přesáhne 300 miliard, shodli se exministři Kalousek, Schillerová i Rusnok
Číst článek
Ekonomové ve studii zároveň zdůrazňují, že reforma daní z příjmů je jen jednou částí, jak snížit stamiliardové schodky státu. Jedním z důvodů problémů státu, jak upozorňuje analýza, jsou přitom i úpravy daní v posledních letech.
Kvůli nim totiž vypadlo na příjmech rozpočtu až 150 miliard korun. Nejvíc z toho, zhruba 122 miliard, kvůli zrušení superhrubé mzdy. Změny daní z příjmů tak musí doplnit výběr i jiných daní.
Podle studie na nich stát může získat dalších 90 až 115 miliard korun. Jde například o zvýšení daní z „neřestí“, hlavně alkoholu, majetkových daní či vyšší zdanění vysokopříjmových OSVČ.
Kabinet Petra Fialy chce vlastní konsolidační balíček pro veřejné finance představit v příštích týdnech. Cílem je právě snížení obřích stamiliardových schodků státního rozpočtu, které zrychlují zadlužování státu a také tlačí na stále vysokou inflaci.
Návrh STAN počítá s větší progresivitou daně z příjmu fyzických osob. Místo nynější sazby 15 procent a 23 procent od čtyřnásobku průměrné mzdy, tedy zhruba 161 tisíc korun měsíčně, chtějí tři sazby na tři příjmová pásma.
U nejnižších mezd navrhují zvýšení o dva procentní body na 17 procent, na vyšší příjmy od necelých 81 tisíc korun měsíčně novou sazbu 21 procent a od čtyřnásobku mzdy 31 procent. Zároveň by se ale měla zvýšit sleva na poplatníka z nynějších necelých 31 tisíc korun na víc než 35 tisíc.
Starostové také chtějí zachovat současné slevy na děti, možnost odečtů hypotéky a penzijního připojištění. Zrušili by ale slevu na nepracující manželku či manžela.
Při této variantě by stát mohl vybrat navíc jak podle starostů, tak i podle připravované analýzy IDEA a CERGE-EI, zmíněných 32 miliard korun.
Vyšší příjem, vyšší daň
„Pro nás je důležité, aby to nezatížilo lidi s nejnižšími příjmy. Ten návrh to upravuje v podobě zvýšení slevy na poplatníka,“ říká místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a členka vedení STAN Věra Kovářová.
Úprava by podle ní zasáhla hlavně vyšší příjmovou třídu. U průměrného platu kolem 40 tisíc měsíčně by se jednalo o zvýšení daně asi o 400 korun. „Vyšší sazby budou postihovat až vyšší příjmové skupiny,“ uvedla Kovářová.
24:38
Bez zvýšení DPH se vláda neobejde, míní daňový expert. ‚Nejhorší možnost,‘ oponuje ekonom
Číst článek
STAN podle Kovářové považuje změny v daních z příjmů za absolutně nezbytné. A to i přesto, že proti jejich navyšování je nejsilnější vládní strana ODS. „Jsem přesvědčená, že cesta bude těžká, ale vzhledem k situaci veřejných financí věřím, že dojdeme k nějakému společnému řešení ve prospěch státu i občanů,“ uvedla.
Součástí návrhu STAN jsou i úspory na straně státu. Ty by mohly dosáhnout podle Kovářové až 20 miliard korun. O dva procentní body by hnutí také chtělo navýšit daň z příjmu právnických osob.
Pokud jde o studii IDEA a PAQ Research, starostové se závěry souhlasí. Myslí si ale, že varianta pojmenovaná jako „realistická“ s výnosem 59 miliard korun z daně z příjmů navíc je ve skutečnosti „nereálná“.
Podle Lukáše Vlčka, prvního místopředsedy STAN, by bylo zřejmě obtížné prosadit ještě vyšší progresi příjmů v koalici. „My jdeme cestou, že náš návrh změn v daních z příjmů fyzických osob doplňujeme o další opatření, jako jsou úspory, změny v dotacích, kam jen letos plyne 416 miliard korun, v DPH, úpravy spotřební daně či daňových výjimek,“ uvedl Vlček.
„Nezbytné ale je, aby se nám podařilo snížit strukturální deficit minimálně o 150 miliard, a to opatřeními, která se promítnou už do rozpočtu na rok 2024,“ dodal Vlček.
O větší progresivitě daní z příjmů fyzických osob jedná také KDU-ČSL. „Prosazujeme dlouhodobě, že chceme mít progresivní zdanění fyzických osob v kombinaci se společným zdaněním manželů a s adekvátními upravenými a zvýšenými slevami na poplatníka a na děti,“ uvedl šéf lidovců, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
To by podle něj mělo vést k efektivnějšímu a solidárnějšímu rozložení zdanění. „Myslím, že je namístě, aby lidé s vysokými příjmy byli o něco více solidární. Vidíme, že progresivní zdanění velmi dobře funguje v Německu a to je jistě vyspělá ekonomika, která netrestá úspěšné jedince,“ vysvětlil Jurečka.
Lidovci jsou také pro tři sazby daně, přičemž nejvyšší, která je dnes 23 procent, by mohla jít na 28 až 30 procent. „Případně se také můžeme bavit, kde má být ta hranice pro nejvyšší sazbu, jestli to má být nynějších 161 tisíc měsíčně,“ uvedl šéf lidovců. Úprava daní z příjmů fyzických osob by podle Jurečky mohla státu vynést navíc mezi 30 až 50 miliardami korun.
Pokud jde o variantu zdanění superhrubé mzdy tak, jako to bylo do roku 2020, autoři studie upozorňují, že stát přišel kvůli jejímu zrušení o příjmy kolem 122 miliard korun ročně. Návrat k ní však přesto nedoporučují.
Systém totiž zbytečně zvyšoval celkové náklady na práci zaměstnanců, má velké dopady i na chudší lidi a nízkou progresi sazeb.
Nadprůměrné odvody
Spoluautor studie Michal Šoltés z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a z institutu IDEA při CERGE-EI upozorňuje, že práci zaměstnanců v Česku zatěžují vedle samotných sazeb další odvody jako sociální a zdravotní pojistné.
„V mezinárodním srovnání je to nadprůměrné. To znamená, že z celého koláče, co jednotlivé státy vybírají na daních, tak položka, která jde za náklady práce, je v Česku o něco málo větší, než je to v OECD,“ uvedl Šoltés.
Vybírat tak od zaměstnanců pro stát opět o víc než 120 miliard korun navíc je podle něj proto zbytečně moc. „Měli bychom se snažit hledat nějaký kompromis. Samozřejmě jsou možnosti jak na výdajové straně, tak na té příjmové straně,“ popsal Šoltés.
Zvýšení nepřímých daní
Příjmy státu mají podle studie doplnit už zmíněné další nepřímé daně. „Opakovaně se vracíme k tomu, že pro některé typy spotřební daně chybí dlouhodobě valorizace. Například spotřební daň na líh je v jednotkách korun. Navzdory inflaci a růstu příjmů zůstává její výše stejná už několik let,“ řekl Šoltés.
K řešení jsou podle něj také odvody osob výdělečně samostatně činných, takzvaných OSVČ. Z toho, co stát vybere na dani z příjmu fyzických osob, přichází od OSVČ jen kolem pěti a půl procenta, ačkoliv je jich celkem 12 procent.
„Druhý nepoměr, který by člověka měl trochu varovat, je, že v porovnání s jakoukoliv jinou evropskou zemí máme abnormálně moc osob OSVČ,“ upozornil Šoltés.
Zda se vládní koalice na větší progresivitě přímých daní dohodne, zatím není jasné. Strany ale ujišťují, že se snaží. „Je potřeba trpělivě jednat. Věřím, že se dohodneme,“ říká šéf lidovců Jurečka.
Stanjura sliboval 100, stát ale vybere na daních uz nadměrného zisku u elektřiny jen 40,3 miliardy
Číst článek
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS se k probíhajícím koaličním jednání nechce vyjadřovat. „Jedná se o mnoha různých návrzích vzešlých z jednotlivých vládních stran, ministerstev a Národní ekonomické rady vlády.
Jde o kombinaci opaření na straně výdajů i příjmů. Ministr osobně preferuje taková opatření, která především sníží výdaje. Řekl to mnohokrát – mimo jiné tak bude navrhovat rušení řady daňových výjimek,“ reagovala jeho mluvčí Michaela Lagronová.
Podle mluvčího ODS Jakuba Skyvy je studie IDEA a PAQ Research nyní předmětem široké politické diskuse uvnitř odborných pracovních skupin. „Prioritou pro občanské demokraty je hledání finančních prostředků na straně výdajů, ať už v restrukturalizaci dotací, zmenšování agend státu, nebo počtu státních zaměstnanců. Vláda v dohledné době v řádech týdnů představí konkrétní návrh, o kterém následně můžeme i ideově diskutovat,“ upozornil Skyva.
