Nejčastěji se v zaměstnání zraní nováčci. Počet pracovních úrazů loni vzrostl na 45 tisíc
Pracovních úrazů v Česku přibývá. Jen loni se na Státní ústav inspekce práce obrátilo okolo 45 tisíc lidí. Skoro polovina ze všech zranění přitom připadá na zpracovatelský průmysl. Výjimkou nejsou ani smrtelná zranění. V minulém roce přišlo na pracovišti o život přes 100 lidí.
K běžným úrazům patří hlavně zlomené končetiny, otřesy mozku nebo taky zranění páteře.
Ke zranění nejčastěji dochází v chemické výrobě a při práci s kovy. Závažné úrazy se pak stávají během provozu různých tlakových nádob a při opravách nebo provozní údržbě.
První dva roky jsou nejrizikovější
Tím nejčastějším důvodem bývá špatně odhadnuté riziko při práci a používání nesprávných postupů.
„Poslední dobou se stále častěji setkávám s tím, že dalším faktorem, proč se ten úraz stal, patřil i stres, tlak na výkon, to, že ten zaměstnanec nebyl řádně proškolen, protože se nabral a hned by zapojen do výrobního procesu. Patří tam i nezkušenost,“ vysvětlil Radiožurnálu odborník na bezpečnost práce ze společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka.
Dlouhodobě nemocní zaměstnanci si zřejmě polepší, schválila to sněmovna
Číst článek
Nejvíc úrazů mají právě nováčci a lidé, kteří jsou v zaměstnání dva roky. Chybí jim zkušenosti nebo taky nemají dostatečné kvalifikační předpoklady pro danou práci. To potvrdil i generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn.
„Riziko pracovního úrazu je vysoké u zaměstnance, který je relativně krátkou dobu na pracovišti, z důvodu toho, že pracoviště nemá zažité a není dostatečně poučen. Registrujeme i vyšší riziko u zaměstnanců, kteří jsou už poměrně dlouho v zaměstnání. Tam přichází ke slovu něco jako nepřiměřená rutina,“ řekl Hahn Radiožurnálu.
5000 za zlomené žebro
Právě rutina je viditelnější u pracovníků na stavbách, kde nejčastěji dochází ke smrtelným úrazům - a to hned po dopravě.
Firmy mají ze zákona povinnost dohlížet na bezpečnost práce. Praxe ale často vypadá jinak. V srpnu kontroly prokázaly přes tisíc různých nedostatků. Na pracovištích často chybějí ochranné pracovní pomůcky. A podceňuje se taky zabezpečení techniky nebo strojů.
Za pracovní úraz můžou zaměstnanci dostat odškodné. Částka záleží na úrazu. Existuje tabulka takzvaného bolestného. Jen pro zajímavost - třeba za zlomené žebro může člověk dostat až pět tisíc korun, podobné je to u lehkého otřesu mozku. A třeba při poranění bércových svalů dosáhnou lidé na více než 40 tisíc korun.
