Majetek českých domácností překročil 7 bilionů korun, Češi přitom spoří méně
Češi spoří čím dál méně. Přesto jejich majetek poprvé překročil hranici sedmi bilionů korun. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu.
Přestože mzdy už nerostou tak rychle jako dřív, domácnosti si s tím dokázaly poradit. Z údajů statistiků vyplývá, že krize naplno udeřila na domácnosti až v roce 2011, kdy poprvé klesla částka, která lidem zbývá v peněžence po odečtení nezbytných výdajů.
Domácnosti se ale podle statistiků chovají jako rozumní hospodáři, v horších časech se většinou dále nezadlužují a naopak se snaží své závazky splácet.
„Velmi silně klesá tempo, kterým přirůstala zadluženost. Z toho se dá usoudit, že lidé především splácejí a nových úvěrů si berou méně,“ potvrzuje analytička Drahomíra Dubská.
Redaktor Martin Drtina zjistil, že celková zadluženost domácností klesá, přesto přibývá těch, kteří dluhy nezvládají splácet
Přesto přibývá počet lidí, kteří spadnou do osobního bankrotu. Domácnosti sice většinově splácet dluhy zvládají, existují ovšem i jednotlivé výjimky.
„Já jsem ve své podstatě měla z předchozího manželství úvěr, který jsme si brali na rekonstrukci chalupy. S bývalým manželem jsem se rozvedla, tudíž příjmy v rodinném rozpočtu jsem měla úplně jiné než předtím. A samozřejmě i přesto, že on byl spoludlužníkem, jsem musela hradit výhradně jenom já. V současné době jsem v neschopnosti, která trvá dlouhou dobu a ještě asi dlouhou dobu trvat bude, takže příjmy na to v podstatě nemám,“ říká 40letá žena z Prahy.
Tito lidé pak často končí v exekuci a obracejí se na různé poradny. Alena Doubková z Poradny při finanční tísni potvrzuje zjištění statistiků, že se Češi chovají odpovědněji. Přesto to podle ní někdy nestačí.
Češi příliš nešetří
„Bohužel v posledním roce se do naší poradny dostává stále více klientů, u kterých, ač se zadlužovali nějak s rozmyslem, nastala změna ekonomické situace a dostali se do situace, kdy nejsou schopni splácet svoje závazky, dopadají na ně exekuce a v podstatě se dostávají do kolotoče, kdy nejsou schopni splácet a jejich dluhy narůstají,“ vysvětluje Doubková.
Čerstvá data statistiků ale také nabourávají představu o Češích jako národu šetřílků. Obyvatelé Česka totiž dlouhodobě spoří výrazně méně, než je průměr v Evropské unii.
„Napadá na jednu nohu ta teze, že český národ je národem šetřivým, protože pokud srovnáme míru úspor v Evropě a míru úspor v České republice, tak v ČR je už minimálně jednu dekádu nižší než v Unii,“ dodává analytička.
V objemu prostředků odkládaných stranou je před Českou republikou například Slovensko i Maďarsko.
Klesla obliba podílových fondů a stavebního spoření, což mohlo souviset i s legislativním zmatkem, kdy v půli roku nebylo jasné, jaký státní příspěvek lidé dostanou. Čím dál více peněz pak nechávají Češi ležet na svých běžných účtech.
