Home office prohlubuje nerovnosti, uvádí studie Mezinárodního měnového fondu.

Podle studie Mezinárodního měnového fondu jsou mezi zhruba 100 miliony osob, které začaly pracovat z domova, spíše mladí lidé s nejistým zaměstnáním a s nízkými příjmy. Pro mnohé se práce z domova ještě na dlouhé týdny stane normou. Je však velmi pravděpodobné, že se podíl práce z domova stabilizuje na vyšší úrovni, než tomu bylo před pandemií. Píše to francouzský deník Le Monde.

Paříž Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ženy podle průzkumu WEF pracují průměrně 8 hodin a 39 minut denně.

Čím déle budou omezení trvat, tím více jsou ztrátou zaměstnání ohroženi ti, kdo z domova pracovat nemohou, píše Le Monde | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Má to své výhody: pro zaměstnance to přináší větší flexibilitu, pokud firma práci dobře organizuje. A své nevýhody: může to vyvolat jistou míru nerovnosti, v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.

Homeoffice ve státních úřadech: pokud to jde, lidé pracují z domu, občasné problémy jsou jen technické

Číst článek

Čím déle budou omezení trvat, tím více jsou ztrátou zaměstnání ohroženi ti, kdo z domova pracovat nemohou. Tedy zaměstnanci v obchodech, hoteliérství, restauracích či turistice. Jejich příjmy se mohou snižovat nebo se rovnou stanou nezaměstnanými.

Ekonomové Mezinárodního měnového fondu uvádějí, že v takové situaci je téměř 100 milionů pracovníků v 35 vyspělých a rozvojových zemích, tedy 15 procent aktivní populace. Jsou to především mladí, málo vzdělaní lidé s pracovní smlouvou na dobu určitou, z malých podniků a s nízkými příjmy. Proto jsou na místě obavy, že pandemie vyostří nerovnosti mezi generacemi, pohlavími a mezi bohatými a chudými.

Odlišné podmínky

To se týká i jednotlivých zemí. Práce z domova se rozšiřuje podle zaměření výroby, podle stupně technické vyspělosti, podle povahy zaměstnání a podle příjmů. Ve vyspělých zemích může z domova pracovat až 40 procent lidí. V eurozóně je to od 24 procent pracovníků v Itálii až po 42 procent v Německu. Dokonce i v obchodě je možnost pracovat z domova větší.

V rozvojových zemích, kde více než polovina domácností nemá počítač, může z domova pracovat až 20 procent obyvatel měst, ale na venkově je tento podíl téměř nulový. A to není všechno: dokonce i v sektorech vyžadujících fyzickou přítomnost, jako je obchod, je možnost pracovat z domova větší v bohatých zemích, kde jsou technika a internetový obchod více rozšířeny.

Analýza: Pokles produktivity práce je oproti jaru nižší. Firmy se na home office adaptovaly

Číst článek

Autoři studie poukazují na to, že jen málo lidí může pracovat doma v Turecku, v Chile, v Mexiku, v Peru a v Ekvádoru, zatímco tato možnost je velmi vysoká v Singapuru a v severských zemích. To by mohlo ovlivnit politiku potřebnou k tomu, aby byli tito pracující po karanténě chráněni.

Genderové nerovnosti

Práce z domova může prohloubit i jiný typ nerovností, zejména mezi muži a ženami. Pro ženy je práce z domova možností, jak si usnadnit koordinaci profesionálního a rodinného života. To s sebou nese nebezpečí, že budou muset vykonávat stále více domácích prací. Některé pracovnice také chodí do kanceláře méně často než jejich mužští kolegové, a to na úkor kariéry. I v podniku platí: sejde z očí, sejde z mysli. Ti, kdo jsou více přítomni v kanceláři a pracují na očích svých manažerů, jsou i úspěšnější.

Práce z domova by mohla rovněž usnadnit přesun kvalifikovaných profesí do nových průmyslových zemí. Optimisté soudí, že by to nutně nemuselo nahradit naše pracovníky. Pesimisté mají obavy, aby to naopak nevedlo k likvidaci pracovních míst u nás.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme