Během první vlny pandemie se většině Čechů podařilo udržet práci a podle průzkumu Eurofoundu byla ČR v tomto ohledu úspěšnější než většina ostatních Evropanů. Například ve Španělsku přišlo podle respondentů kvůli koronaviru o práci až 16 procent populace. Stejného výsledku jako Češi dosáhli i pracující na Maltě, Slovensku a v Nizozemsku. Lépe než Češi jsou na tom jen Švédové.

„Nízký pokles zaměstnanosti v ČR souvisí jednak s nasazením programu Antivirus, ale také s demografickým vývojem,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Před krizí zaměstnavatelé často uváděli, že hlavní brzdou další expanze výroby je nedostatek pracovní síly. I nyní je počet volných pracovních pozic vyšší než počet nezaměstnaných. A protože pracovní síla bude i v dalších letech klesat, perspektivní firmy si chtějí své zaměstnance udržet, vysvětlil Navrátil.

Zatímco o práci přišlo průměrně osm procent Evropanů, více než třetina obyvatel Evropy se v průzkumu svěřila s poklesem počtu pracovních hodin. U čtvrtiny Evropanů se naopak během pandemie objem odpracovaného času zvýšil. Největší úbytek pracovních hodin zažili Evropané v obchodu, pohostinství a ve stavebnictví, kde odpracovaný čas klesl na méně než půlku. Naopak nejmenší pokles čekal zaměstnance veřejného sektoru, zdravotnictví a zemědělce, doplnil Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.

Zavedení home office

Ačkoliv ještě v roce 2018 pracovalo z domova běžně jen asi 200 tisíc Čechů, pandemie trend zavádění home office značně urychlila. Největší změnu zaznamenalo Finsko, kde se počet pracujících z domu rozrostl o 61 procent. Nárůst home office byl více než padesátiprocentní i v zemích Beneluxu. V Česku v první polovině roku stále převládalo docházení k zaměstnavateli. Home office byl nejčastější formou práce v Belgii, Dánsku, Irsku, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Francii. Naopak nejméně využívaný byl v Bulharsku, Rumunsku a dalších zemích bývalého východního bloku.

Až 76 procent Čechů pracujících z domu je na home office adekvátně zařízeno. V tomto ohledu jsou na tom lépe jen Rakušané a Finové, jejichž domácí vybavenost je ještě o tři procentní body vyšší.

Rakušané a Finové si zároveň nejvíce pochvalují, kolik se jim toho daří během speciálních opatření odpracovat. I Češi jsou v množství odvedené práce velmi úspěšní, jelikož se v evropském srovnání řadí hned za vedoucí dvojici. Češi patří mezi nejspokojenější národy nejen z hlediska množství odvedené práce, ale i v otázce její kvality. Průměrně je s kvalitou svého výkonu spokojeno 65 procent Evropanů, v Česku však tento poměr přesahuje 72 procent.

Až 22 procent respondentů práce v dubnu natolik unavovala, že poté nebyli schopni vykonávat domácí práce. V červenci těchto lidí ještě přibylo, a jejich podíl se tak vyšplhal až na 29 procent. Problémy s vyvažováním osobního a pracovního života mají nejčastěji ženy s dětmi do 11 let. Nejmenší problémy s udržováním rovnováhy mezi osobním a pracovním životem mají podle průzkumu bezdětní muži.

Veškeré problémy se odrážejí i na duševním stavu jednotlivců. Na 76 procent respondentů se mezi dubnem a květnem cítilo být v depresi. Nejvíce to pociťovali Řekové, kteří se k občasné depresivní náladě přiznali až v 85 procentech případů. Česko má naopak pátý nejvyšší podíl lidí, kteří se v první polovině roku kvůli pandemii nikdy necítili ‚pod psa‘ (38 procent).