Japonsko se stává zemí důchodců, Evropa by mohla následovat
Japonsko rychle stárne. V tamních obchodech se prý prodává víc plen pro dospělé než plen dětských. Například v hlavním městě Tokiu je téměř 46 procent obyvatel v důchodovém věku. Podle některých studií by se tak populace jednoho z nejlidnatějších měst světa mohla do roku 2100 zmenšit až o polovinu.
Stárnutí populace přináší velké komplikace japonské ekonomice. Zmenšuje se kupní síla společnosti. Některé značky, které cílí na mladé, už dokonce podle serveru BBC japonský trh opouští.
Podle Pavla Hnáta z katedry světové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze jsou ale nejzávažnější důsledky tohoto trendu pro stát a jeho schopnost dostávat závazkům vůči občanům. Náklady státu na zdravotní péči a důchody se vyčíslují v desítkách procent HDP.
O stárnutí japonské populace mluvil na Rádiu Česko Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze
„Stárnutí obyvatelstva na jedné straně podvazuje příjmy, protože neproduktivní obyvatelstvo už neodvádí tolik peněz na daních, na druhé straně jsou obrovské náklady v sociální a zdravotní politice,“ upozornil Hnát.
Japonská vláda se snaží působit proti tomuto trendu reformou trhu práce. Podporuje flexibilnější pracovní úvazky a snaží se reformovat i systém školství.
„Ten je pro mnoho rodin příliš nákladný, což negativně ovlivňuje jejich rozhodování mít děti a tlumí populační růst,“ vysvětlil Hnát. Japonsko se podle něj nevyhne rozsáhlá reformě fiskální politiky.
„Nevyhne se zvyšování daní, prodlužování věku pro odchod do důchodu. Je to důležitý příklad i pro Evropu. Je to cesta, kterou budeme muset následovat,“ je přesvědčen Pavel Hnát.
