Francouzský uchazeč o tendr na Dukovany plánuje rozšířit spolupráci s českými firmami. Po úterním setkání s ministrem obchodu a průmyslu Jozefem Síkelou a ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem (oba za STAN) to v rozhovoru pro Český rozhlas řekl francouzský zmocněnec pro jádro Philippe Crouzet. Podle něj by se české firmy mohly zapojit do výstavby jaderných elektráren ve Francii, pokud by společnost EDF získala dukovanský projekt.

Rozhovor Praha 12:01 16. února 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo v následujících dnech dát společnosti ČEZ pokyn k zahájení tendru na Dukovany. Uchazeči – francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse – budou mít pak zhruba šest měsíců na podání tzv. iniciační nabídky. Je to podle vás dostatečné?
V podstatě ano. Společnost EDF už delší dobu pracuje na předběžné nabídce. Když budeme počítat se spuštěním tendru v únoru, tak konečný termín pro podání prvotních nabídek je srpen. Není to ale úplně ideální. Obzvlášť proto, že ve Francii budeme mít novou vládu (ve Francii jsou v dubnu prezidentské volby, po kterých v červnu následují parlamentní – pozn. red.). Společnost EDF ale tento harmonogram zná a počítá s ním.

2:58

Uchazeči o tendr na Dukovany posilují své zastoupení v Česku. Kancelář se chystají otevřít i Francouzi

Číst článek

Všichni tři uchazeči o dukovanský tendr si už mohli prohlédnout místo budoucí stavby. Jak tuto lokalitu hodnotíte? Narazili jste při obhlídce na možné komplikace?
Ne, místo pro výstavbu dobře známe. Nejsou tam žádné překážky. Jediné omezení spočívá v limitované možnosti chlazení reaktoru, což snižuje jeho maximální kapacitu na 1200 MW. S tím se v tendru počítá. Je to jediné omezení.

Jak společnost EDF pokračuje v práci na prvotní nabídce pro dukovanský projekt?
Na nabídce pracujeme delší dobu. Společnost ČEZ upřesnila technické parametry už v červenci. Týmy EDF velmi intenzivně pracují na všech technických aspektech projektu. Nemám informace o žádných komplikacích technického nebo průmyslového rázu.

Americký Westinghouse i jihokorejská společnost KHNP mají v Česku své zastoupení. Francouzská EDF loni otevřela svou pobočku ve Varšavě, zvažuje ji mít i v Praze?
Ano, společnost EDF v Praze otevře svou pobočku, jakmile nastane správný čas. Na druhou stranu Francie je od Česka velmi blízko.

Mezi Francií a Polskem je přece podobná vzdálenost…
Ano, to je pravda. Podle mě je ale teď důležitější otevření pobočky EDF v Polsku. Dnes totiž Polsko není zemí, která by vyráběla elektrickou energii prostřednictvím jaderných elektráren. Je potřeba tam komunikovat a zvykat si na jádro. A přesně k tomu přispívá pobočka EDF. Česko už svou zkušenost s jádrem má. Let z Francie do Česka trvá ani ne dvě hodiny. Není to tedy překážka proto, abychom mohli s Čechy intenzivně spolupracovat. Američané a Jihokorejci to mají v tomto ohledu podstatně složitější.

Rakušan: Bezpečnostní posouzení zájemců o dostavbu Dukovan je hotové. Nejsou s nimi zásadní problémy

Číst článek

Není důvodem i to, že v Polsku je ve vzduchu nabídka na výstavbu šesti reaktorů, zatímco v Česku je to zatím jeden, možná v budoucnu dva, pokud budeme brát v potaz rozšíření Temelínu?
Ne, v tom to rozhodně není. Navíc, jak říkáte, současná česká vláda už dala najevo, že po projektu Dukovany 5 by mohly následovat další v Temelíně. Mohu vám zaručit, že je to dostatečně velká výzva pro EDF a celý francouzský jaderný sektor. Ostatně, EDF velmi úzce spolupracuje s českými firmami, které by se mohly dukovanského projektu zúčastnit.

Rád bych taky řekl, že české společnosti, které budou vybrané pro dukovanský nebo v dohledné době temelínský projekt, budou moct spolupracovat i na novém francouzském jaderném programu, který nedávno ohlásil prezident Emmanuel Macron (V projevu 10. února ve městě Belfort uvedl, že Francie chce do roku 2050 postavit šest nových reaktorů EPR a osm dalších připravit pro výstavbu – pozn. red.).

Už jste o této možnosti mluvil s možnými českými dodavateli?
Ano, společnost EDF je v kontaktu s mnoha českými firmami. V současnosti u nich probíhá audit a šetření, tak abychom zjistili, jestli splňují všechny požadavky, které jsou v jaderném průmyslu velmi přísné.

Francouzská společnost EDF má problémy se zprovozněním nového jaderného bloku Flamanville 3 na francouzském západním pobřeží. Se zahájením provozu se počítá příští rok. Tento projekt je výrazně zpožděný, navíc se potýká s podstatným navýšením původního rozpočtu. Jaké záruky může společnost EDF poskytnout, že v případě dukovanského projektu dodrží harmonogram i plánovaný rozpočet?
Flamanville 3 je první ze série reaktorů EPR postavených společností EDF. Firma jich pak realizovala víc – dva v Číně a dva jsou ještě ve výstavbě ve Velké Británii. Ty už se nepotýkají s podobnými obtížemi.

Když začínáte s novou sérií, pokaždé musíte počítat s riziky, které se projevily ve Flamanville. Podobné obtíže mají i dva reaktory, které se staví ve Spojených státech. I tam se potýkají s výrazným navýšením rozpočtu i s prodloužením prací. Dobrou zprávou pro Česko je, že všechny tyto komplikace jsou za námi a vypořádali jsme se s nimi ve Flamanville. Nic podobného se neopakuje ani při výstavbě ve Velké Británii, kde máme jen malé zpoždění kvůli covidu.

Francouzský deník Le Monde před rokem informoval o dluhu EDF ve výši 40 miliard eur. Firma navíc čelí několika překážkám. 12 z 56 francouzských jaderných reaktorů je v současnosti odstavených. Na některých se provádějí údržby, na jiných jsou kontroly s podezřením na korozi. EDF musí v následujících letech počítat s postupným ukončováním provozu některých reaktorů, zároveň plánuje výstavbu nových bloků jak ve Francii, tak i v zahraničí. Je EDF připravená na tyto výzvy?
Rád bych upřesnil, že na zmíněných reaktorech probíhá pravidelná plánovaná údržba. Je to normální proces.

Francouzi první odevzdali bezpečnostní dotazník k tendru na Dukovany. O termínu spuštění není jasno

Číst článek

Francouzská pravidla jsou velmi přísná. Každých deset let jsou všechny reaktory kontrolované, a když se někde objeví vada, tak je hned opravená. Francouzské úřady neupozornily na žádné závažnější problémy. Je to jen otázka údržby. Pokud jde o finanční stránku, tak je potřeba vnímat peněžní toky EDF. Cash flow firmy se každý rok pohybuje kolem 17 nebo 18 miliard eur. Navíc, ceny elektřiny se výrazně zvýšily, tím pádem hospodaření firmy rozhodně není v ohrožení. Naopak se může výrazně zlepšit.

Pokud jde o plánovanou výstavbu nových jaderných reaktorů, cílem je ji rozložit na dlouhou dobu dopředu. Je to tedy něco úplně jiného, než co udělala Francie v 80. letech. Tehdy zhruba za deset let postavila 56 reaktorů. To už by myslím žádný stát dnes nedokázal. Ani by to nebylo dobré, protože potom výstavba reaktorů ve Francii ustrnula a to přineslo problémy. Je podstatně rozumnější rozložit jaderný program na dlouhou dobu, tak aby první reaktory mohly spolufinancovat výstavbu těch dalších. Prezident Emmanuela Macron dal zelenou nejen pro výstavbu šesti jaderných reaktorů v následujících letech, nechal zároveň vypracovat studii pro dalších osm.

Neobáváte se, že plán prezidenta Macrona na oživení francouzského jaderného parku prohloubí rozdíly mezi unijními zeměmi, které prosazují jádro (např. Česko a Francie), a státy, které proti němu mají výhrady (např. Německo nebo Rakousko)?
Vnímám odlišné pozice a každá z nich by měla být respektovaná. My máme rádi konzistentnost. Země, které protestují proti jádru, by tím pádem neměly dovážet elektřinu vyrobenou jadernými elektrárnami. To se ale ještě dnes stává. Konzistentnost by tedy měla vést k reálnějším postojům.

Francie chce obrodu jaderného průmyslu. Macron plánuje postavit nejméně šest nových reaktorů

Číst článek

Evropská komise nedávno představila upravený návrh taxonomie, která přechodně zařazuje využívání jaderné energetiky a zemního plynu mezi zelené aktivity. Komise nicméně i nadále trvá na tom, že k „udržitelnosti“ jaderné energetiky je třeba vybudovat hlubinné úložiště pro vysokoaktivní jaderný odpad. V Česku takové úložiště zatím není. Ve Francii se debatuje o tom, že by mohlo vzniknout u vesnice Bure na východě země. Je podle vás dnes reálné uvažovat o výstavbě společného evropského úložiště?
Nikdo dnes nemůže zpochybňovat, že nakládání s jaderným odpadem je klíčovým tématem. V Česku i ve Francii se mluví o několika možnostech. Ve Francii jsou tyto debaty v pokročilé fázi.

Rád bych zdůraznil, že takové úložiště není zatím nikde, ani ve Spojených státech. Francouzská vláda zdůraznila, že není příliš reálné po jaderných projektech požadovat, aby jejich součástí hned od prvního dne bylo i hlubinné úložiště. Na začátku projektu to není nezbytné. Nutné je to v horizontu 30, 40 nebo 50 let. V případě Francie nebo Spojených států je to už víc než 50 let. Je samozřejmě potřeba se tímto tématem zabývat. Nemělo by to být ale podmínkou pro výstavbu.

Velmi těžko si dokážu představit politika, který bude doma před obyvateli obhajovat výstavbu evropského hlubinného úložiště. Podle vás je to možné?
Podle mého názoru není příliš reálné uvažovat o evropském hlubinném úložišti v době, kdy nemáme ani patřičný bezpečnostní evropský úřad. Možná se to někdy změní. Potrvá to ale velmi dlouho a neměli bychom se na to spoléhat. Francie vždy prosazovala politiku zpracovávání jaderného odpadu. Ve Francii zpracováváme například německý jaderný odpad. Pak ho ale zase posíláme zpět do Německa. Každá země by měla být zodpovědná za jaderný odpad, který vyprodukuje.

Martin Balucha, ztr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít