Nedostatek lidí? „Musíme být schopni sáhnout i pro odborníky ze západní Evropy,“ tvrdí Špicar
Jaké úkoly čekají nastupující vládu v oblasti průmyslu a obchodu? Je na ně připraven manažer a investor Jozef Síkela, který jako kandidát Starostů a nezávislých na ministra průmyslu a obchodu zaskočil za Věslava Michalika? A je na čase zabývat se přijetím společné evropské měny? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Kolik zaměstnanců v Česku chybí na trhu práce?
Máme v tuto chvíli téměř 300 tisíc volných pracovních míst. Je to jeden z velkých problémů české ekonomiky, který nám znemožňuje postpandemickou konjunkturu dostatečně využít a zahojit rány, které ekonomika utržila v posledních dvou letech.
Poslechněte si celý rozhovor s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem
Když se podíváme na to, jaký je odhadovaný růst HDP české ekonomiky v tomto roce, tak budeme rádi, když se dostaneme přes dvě procenta, což je zoufale málo v porovnání s ostatními zeměmi, jako je třeba Francie. Jedním z hlavních problémů je, že prostě nejsme schopni tu konjunturu využít a že nemáme dostatek zaměstnanců.
Jaké profese nejvíce chybí?
Napříč ekonomikou chybí mnoho typů profesí – a to jak nízko kvalifikované, tak vysoce kvalifikované. Problém je, že nám opravdu chybí oba dva póly. Není to tak, že by chyběly jen modré límečky, ale chybí i bílé límečky a je to opravdu velký problém, který se bohužel ještě zhoršil v tom, že kromě lidí už teď chybí i vstupy. To je další obrovský problém, který ale na rozdíl od trhu práce zevnitř Česka není řešitelný.
Komárek, Špicar i Beneš. Dvaatřicet byznysmenů vyzvalo ke druhé transformaci české ekonomiky
Číst článek
Vidíte prostor, aby se v České republice objevily další zaměstnanci?
Je pravda, že už se pro to udělalo hrozně moc práce – například zaměstnanost vězňů naprosto rekordní. Zaměstnavatelé berou, kde mohou, ale řešení stále existují a jsou v podstatě dvě hlavní. Jedno krátkodobé protikrizové opatření je dovoz zahraniční pracovní síly na tu dobu, pokud je tady pro ni práce. Takto to řeší většina vyspělých ekonomik, takže to určitě udělat můžeme. Určité rezervy máme, ale není to dlouhodobé systémové řešení.
Dlouhodobé systémové řešení pro českou ekonomiku ve struktuře, kterou má, je digitalizace, automatizace a robotizace provozů, kde lidé chybí nebo jsou to pracovní místa, která jsou fyzicky velmi náročná, nevyžadují téměř žádnou kvalifikaci a také nejsou dobře placená.
To nejsou pracovní místa, na kterých my můžeme založit budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky. Na tomto řešení se pracuje a musím říci, že covid ho velmi akceleroval, a to je jedna z mála věcí, které asi pandemie přinesla a lze označit za pozitivní.
Mluvil jste o krátkodobém řešení přivést zaměstnance ze zahraničí. Máte představu odkud? Je to reálné? A kolik takových lidí by bylo možné přivést?
Určitě to možné je. Budeme potřebovat desítky tisíc odborníků i vysoce kvalifikovaných odborníků například pro oblast e-komerce i pro náš IT sektor. Určitě se nemůžeme dívat jen na východ. To bych považoval za velkou chybu.
Myslím si, že speciálně v těchto sektorech jsme konkurenceschopní i platově. To znamená, že určitě musíme být schopni sáhnout i pro odborníky ze západní Evropy, z jihu Evropy a ze států s vysokou nezaměstnaností.
Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s Radkem Špinarem ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
