Ekonomické informace 26. 6. 2003
Levnější úvěry, ale na druhou stranu také ještě menší výnos z vkladů by mohlo způsobit překvapivé rozhodnutí centrální banky o snížení úrokových sazeb. Základní úroková míra tak klesla na 2 a čtvrt procenta. Podle guvernéra Zdeňka Tůmy nečekané rozhodnutí ovlivnily především pochybnosti centrální banky o budoucím vývoji ekonomiky. Jen o několik hodin později po České národní bance, se úrokové sazby rozhodla snížit i centrální banka Spojených států.
Levnější úvěry, ale na druhou stranu také ještě menší výnos z vkladů by mohlo způsobit překvapivé rozhodnutí centrální banky o snížení úrokových sazeb. Základní úroková míra tak klesla na 2 a čtvrt procenta.
říká ekonomka Markéta Šichtařová z Volksbank CZ. Podle guvernéra Zdeňka Tůmy nečekané rozhodnutí ovlivnily především pochybnosti centrální banky o budoucím vývoji ekonomiky. K nejistotě bankéřů přispěl i kurs dolaru vůči euru na světových trzích, který se jen těžko v posledních měsících předvídal.
Pokud totiž vládě projdou zákony související s rozpočtovou reformou, zpomalí se růst reálných příjmů a tedy klesne ochota lidí utrácet jako nyní. To by pak mohlo ekonomiku oslabit.
Jen o několik hodin později po České národní bance, se úrokové sazby rozhodla snížit i centrální banka Spojených států. Poklesem o čtvrt procentního bodu na rovné jedno procento chce podpořit oživení největší ekonomiky světa. Oficiální úroky se tak dostaly nejníž od roku 1958. Fed tak chce odvráti riziko deflace, tedy trvalého poklesu cen, který by velmi nepříznivě ovlivňoval hospodářství.
Stávka v německých dodavatelských závodech může vážně ohrozit výrobu mladoboleslavské Škody Auto. Podle mluvčího firmy Evžena Krauskopfa by to postihlo jak závody v Mladé Boleslavi, tak i pobočku ve Vrchlabí. Denně by se nevyrobily asi dva tisíce vozů denně. Jak Krauskopf dodal, rozhodne se koncem tohoto týdne, kdy se očekává zásadní jednání mezi německými odbory a vládou.
Kontroly hospodaření jednotlivých ministerstev namísto zjištění možných úspor přinesly další požadavky na státní rozpočet. Prostor pro škrty resorty nevidí. Ministerstvo financí navíc zjistilo, že se státní instituce vůbec nezajímají o to, jestli veřejnost má o jejich služby skutečně zájem anebo jestli ze svých rozpočtů zbytečně neživí nepotřebné organizace a nadbytečné úředníky.
Klienti zkrachovalé makléřské společnosti KTP Quantum předali vládě petici, ve které žádají odškodnění za své investice. Na ně mají ze zákona právo, ale Garanční fond obchodníků s cennými papíry nemá peníze na výplaty. Přispívají do něj totiž výhradně obchodníci, ovšem poplatky byly velmi nízké a tak Fond zatím čeká na pomoc státu. Ministerstvo financí už sice potřebnou částku připravilo, ale vláda zatím nerozhodla o termínu výplaty - to jí totiž zákon nenařizuje. Místopředsedkyně sdružení Jistota a Budoucnost Ladislava Jindřichová tvrdí, že už jim došla trpělivost.
Poškození klienti také obviňují naše politiky z toho, že nezabránili dalším dopadů, které následovaly po krachu společnosti. Do KTP Quantum vložilo postupně peníze kolem 30 tisíc osob. Firma skončila loni v konkursu. Dluží totiž kolem dvou až tří miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka už přitom několikrát vládě navrhl, že Fondu půjčí 700 milionů korun. Naposledy tak učinil včera. Kabinet však jednání o této záležitosti v minulosti přerušil, protože dokud je KTP Quantum v konkursu, hrozí, že by se peníze na výplatu nemuseli vůbec dostat až k samotným klientům. Dokud takové nebezpečí potrvá, není asi žádná šance na to, že by Fond půjčku mohl skutečně získat.
