Benda o zdanění neočekávaného zisku: ODS byla vždy proti mimořádným daním, ale ta šance tady je
Uvnitř vládní koalice se vede debata o tom, že by mohla být zavedena mimořádná daň z neočekávaného zisku, tedy takového zisku, který způsobila změna vnějších okolností. Zatím se v této souvislosti často mluvilo o zdanění energetických firem, někteří vládní představitelé ale nevylučují ani zdanění bank. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu řekl, že o možném zavedení daně z neočekávaného zisku by se mělo rozhodnout do 10. září.
Velkým bankám působícím na českém území meziročně vzrostly zisky o desítky procent. Vyplývá to z údajů za první půlrok, které nedávno uveřejnily. Z hlediska výše zisků bylo letošní první pololetí pro banky ale zřejmě tím vůbec nejlepším. Ukazuje to předběžná statistika České národní banky.
Někteří poslanci proto zvažují zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku. „Vládní koalice o tom diskutuje. Asi všichni tušíme, že nejsložitější diskuze je uvnitř ODS, protože ODS vždycky byla proti sektorovým daním, byla proti mimořádným daním,“ přiznává předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
„Je pravda, že historicky se takové věci dají najít, a je pravda, že zisky (bank, pozn. red.) stouply vlivem vnějších okolností. Takže ta varianta tady je. Ale já rozhodně neříkám, že jsme z toho já a moji kolegové nějak zvlášť nadšeni,“ dodává.
23:54
Zvýšení mezd o inflaci způsobí, že se jí pak dlouho nezbavíme, varuje viceguvernérka ČNB
Číst článek
Proti zavedení mimořádné daně je naopak místopředseda sněmovny a první místopředseda Hnutí ANO Karel Havlíček. „Myslím, že když hovoříme o bankách, musíme si uvědomit, že by to s největší pravděpodobností překlopily do cen svých produktů,“ řekl Českému rozhlasu Plus.
„Firmy a domácnosti dnes platí poměrně vysoké peníze za úrokové sazby. A teď si představte, že by jim banky tuto újmu překlopily do služeb,“ dodal.
O této možnosti uvažoval i Benda. Podle něj se proto politici zabývají i tím, ve kterých sektorech je pravděpodobnost přesunu daňového břemene na konečného spotřebitele nízká.
Zisky z inflace
Mimořádné meziroční zisky mají banky podle Bendy čistě kvůli inflaci. „Musíme si uvědomit, proč dneska banky takto velký zisk za to první pololetí mají – protože si ukládají do České národní banky za sedmiprocentní úrok. Mezitím nám, když máme nějaký spořicí účet, dají tak 2,25 procent. Těch pět procent rozdílu je pro ně čistý zisk a je otázkou, jestli je to správné,“ vysvětluje.
Inflace v Evropské unii vystoupila na 9,6 procenta. Nejvyšší je v pobaltských státech
Číst článek
Zvedání úroků u půjček, ale nikoliv například u spoření vnímá jako problém i Havlíček, který nazývá banky „tvrdým byznysem“. Právě jejich snaha „tvrdě vydělávat“ je podle něj ale důvodem, proč může zavedení nové daně uškodit konečným spotřebitelům:
„Stát by možná o něco více vybral. To asi nelze zpochybnit. Na druhou stranu si to banky vykompenzují. Podle mého názoru ad jedna na střadatelích, ad dva na firmách, zejména na malých a středních firmách. A to vůbec nechci spekulovat nad tím, že by byla tendence vydávat peníze ven z České republiky a posílat je do nadnárodních koncernů.“
Podle Bendy ale toto nehrozí, pokud se zdaní neočekávaný zisk. Místo putování peněz do nadnárodních firem si dokáže představit, že se finance využijí k podpoře postižených odvětví v Česku.
22:26
Není to měsíční výkyv. Lidé mají hlouběji do kapsy, přijde propad poptávky, očekává ekonom Mertlík
Číst článek
„Ta úvaha je taková, že část z toho zisku, který, jak správně pan Havlíček říká, by směřovala do nadnárodních korporací, se odvede do České republiky na podporu právě jako těch segmentů, které jsou nejvíce zkoušeny válkou a nejvíce zkoušeny dramatickým zvyšováním cen energií,“ míní.
„Banky nemají žádný zájem na tom, aby ten neočekávaný zisk pokračoval v té výši, ve které ve které bude příští rok,“ dodává Benda. „Pokud by takto vysoko pokračovaly, pak se ta daň vypne později. V okamžiku, kdy ten zisk nebude tak vysoký, tak se ta daň samozřejmě vypne sama od sebe.“
Poslechněte si celé Téma dne Lukáše Matošky.
