Není to měsíční výkyv. Lidé mají hlouběji do kapsy, přijde propad poptávky, očekává ekonom Mertlík
Nejisté dodávky plynu, paliv a dalších surovin, které potřebuje česká ekonomika pro výrobu, vytvářejí očekávání ekonomické krize. A vysoká inflace bude pravděpodobně dál stoupat. „Není to měsíční výkyv. Lidé mají hlouběji do kapsy, budou víc šetřit, budou si vybírat, jaké zboží kupovat, zbytné nákupy odloží, a to bude znamenat další impulzy pro propad ekonomiky na poptávkové straně,“ říká ekonom Pavel Mertlík.
Ve srovnání s obdobím před pandemií česká útrata vzrostla nejméně z celé Evropy.
„Podobně konzervativní jako Češi, jak se ukazuje, jsou hlavně severské národy, například Norové a Dánové, z našeho nejbližšího okolí Němci a Rakušané. Ale celá Evropa se utrácení zatím nebojí. Ve srovnání s rokem 2019 se utrácí v průměru o deset procent více a některé východoevropské státy utrácejí v průměru až o čtvrtinu více,“ shrnuje reportér serveru Seznam Zprávy Petr Holub.
Konzervativní chování spotřebitelů na jednu stranu sníží potenciální zadlužování domácností, z makroekonomického pohledu ale ještě prohloubí sníženou poptávku, což obecně povede ke zhoršení ekonomických výsledků.
Meziroční inflace stoupla na 17,2 procenta, růst nadále zrychluje. Nejvíce zdražují potraviny
Číst článek
„Zpětně se ekonomika může uzdravit dalším tlakem na růst nezaměstnanosti, který zatím nepozorujeme. Pokud se ale situace bude dál zhoršovat, bezesporu na něho dojde,“ soudí Mertlík, bývalý ministr financí a nynější rektor ŠKODA AUTO Vysoká Škola.
Vládní zásahy
Přestože zvyšování mezd by v tuto chvíli mohlo zabránit ekonomickému poklesu, vláda ani mnozí soukromí zaměstnavatelé nejsou momentálně schopní zaměstnancům kompenzovat míru inflace.
Daňový polštář, ze kterého by stát mohl čerpat, se totiž za covidové roky ztenčil. Kromě toho stát přichází o peníze i skrze dluhové financování, protože klesá kurz koruny a rostou úrokové sazby.
26:59
Už neplatí, že kdo pracuje, ten se má dobře. Velká část lidí se snaží a pořád je to málo, říká Trlifajová
Číst článek
Právě období pandemie také může být na vině současné vysoké inflaci, která patří v Evropě k nejvyšším po pobaltských státech.
„Je otázka, jak k tomu mohlo dojít. Nejspíš proto, že se ‚tiskly peníze‘ v časech covidu, že byly příliš vysoké podpory na to, že se snížil hospodářský produkt. Vysoká inflace je cenou za to, že jsme v ekonomickém ohledu přežili covid celkem v klidu, někdo za to ale teď bude muset zaplatit,“ říká Holub.
„Myslím si, že recese bude nutným jevem. Je samozřejmě možné a nelze to vyloučit, že k ní nedojde, že pouze dojde k poklesu růstu směrem k nule, ale já osobně takový optimista nejsem,“ dodává Mertlík.
Ekonomická situace jako téma voleb
Očekává se, že snížení kupní síly bude také jedním z hesel pro nadcházející komunální volby.
Při nedávných francouzských volbách ekonomický pokles ve své kampani zdůrazňovala i prezidentská kandidátka Marine Le Penová, která získala 40 procent hlasů. Naopak dosavadní prezident Emmanuel Macron neobhájil absolutní většinu v parlamentu.
„Při komunálních volbách obvykle bodují středopravicové strany, které jsou teď ve vládě, a naopak ty strany, které budou zdůrazňovat pokles kupní síly, což je především ANO a SPD, nemají dost kvalitních kandidátů, aby mohly nespokojenost většiny populace přetavit v dobrý volební výsledek,“ vysvětluje Petr Holub.
