Den dárců kostní dřeně je poděkováním i výzvou
Na třetí zářijovou sobotu připadá Den dárců kostní dřeně. V Česku jsou registry dva, dohromady evidují 70 tisíc lidí. Každý z nich dává naději na záchranu života nemocným s poruchami krvetvorby.
„Na prvního dárce jsem čekal dva měsíce, ten ale odpadl. Pak byl další, který také odpadl, až třetí vyšel. Celkově jsem čekal 6 měsíců,“ popsal 26letý Petr. Transplantace kostní dřeně mu před časem zachránila život, léčil se s akutní myeloidní leukémií.
V České republice funguje od roku 1992 Český národní registr dárců dřeně založený hematologem Vladimírem Kozou. A paralelně také Český registr dárců krvetvorných buněk, který vznikl v roce 1991 v pražském IKEMu.
K celosvětové tradici Dne dárců kostní dřeně se připojilo i Česko, informuje Eva Rajlichová
Pravidla pro dárcovství jsou přísná, snížila se například hranice pro vyřazení dárců z 60 na 55 let. Ideální dárce krvetvorných buněk je zdravý mladý člověk ve věku od 18 do 35 let.
Neměl by se s ničím léčit ani trvale brát léky. V posledních letech přibývá také nepříbuzenských transplantací.
„Rodiny mají méně dětí. A pokud už jich mají více, tak je to často s různými partnery. Čili pravděpodobnost shody mezi pacientem a dárcem v rodině je čím dál nižší,“ konstatuje Michaela Mužíková z Ústavu hematologie a krevní transfuze.
V registrech kostní dřeně také výrazně chybí zástupci menšin. Pro lidi s poruchou krvetvorby, kteří jsou původem jiné národnosti, tak lékaři hledají dárce obtížněji.
