Četbou Kafky k lepším známkám?
Znepokojivé pocity z čtení textů Franze Kafky mohou nabudit lidský mozek tak, že následně snáze řeší některé typy úloh.
Se začátkem školního roku by se mohly mnohým studentům hodit výsledky výzkumu amerických psychologů, které zveřejnil vědecký časopis Psychological Science. Čtením románů Franze Kafky se mohou domoci lepších známek, a to nejen v případě, že budou zkoušeni z literatury počátku 20. století.
Travis Proulx z University of California v Santa Barbaře a Steven Heine z University of British Columbia požádali studenty, aby si přečetli pasáže z Kafkovy povídkové sbírky "Venkovský lékař". Psychologové vybrali především ty části textu, které popisují nesmyslné, znepokojující události. Druhá skupina studentů dostala ke čtení upravenou verzi povídek, v které události dávaly smysl.
Následně vědci podrobili všechny účastníky pokusu stejnému testu. Dali jim za úkol odhalit systém, jakým jsou řazena písmena do určitých sekvencí. Studenti měli pochopit, jak autoři při konstruování písmenných řad postupovali. V testu byli úspěšnější čtenáři originálních Kafkových textů. Jejich mozek byl zjevně nabuzen ke hledání souvislostí, které nejsou na první pohled zřejmé. K tomuto hledání je naladila snaha pochopit smysl povídek.
Člověku je vlastní, že hledá vysvětlení pro jakékoli neobvyklé zkušenosti. Víme, že oheň pálí. Pokud bychom ale sáhli do plamenu, který studí, pátrali bychom usilovně po příčině této záhady. Některá umělecká díla nás zjevně dokážou nažhavit k řešení právě tohoto typu problémů.
Vyplatí se číst Kafkova "Venkovského lékaře" před těžkou písemkou nebo zkouškou? Jako relaxace to možná zabere. Jako podpůrný prostředek k dosažení lepší známky nejspíše ne. Travis Proulx to vysvětluje následovně: "Rozhodující je, že účastníci našich pokusů neočekávali bizarní příběhy. Byli jimi překvapeni a nedokázali si je vysvětlit. To je nabudilo k tomu, aby hledali skrytý smysl i v dalších situacích. Pokud očekáváte, že příběhy nebudou běžné, pak neprojdete stejně intenzivním nabuzením. Může vás to znepokojit, ale nezvýší to vaše schopnosti."
Podle Proulxe a Heinea funguje podobně jako četba Kafkových textů i sledování filmů amerického režiséra Davida Lynche.
