Bývalý ministr financí Alexej Kudrin dostal loni za úkol vymyslet novou ekonomickou strategii pro Rusko. Plán, který představil v polovině ledna, je obsáhlý. Kromě nutnosti inovací totiž Rusku ukládá zmodernizovat soudnictví a dohnat Západ v technologickém rozvoji. Zdroje z okolí Kremlu ale naznačují, že prezident Putin může spoléhat na své nedávné politické úspěchy a plán na velké reformy odmítnout.

20:38 26. ledna 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Rusko v posledním období zápasí s klesajícími cenami ropy, ekonomickými sankcemi a pohled na křivku hodnoty rublu za pět let připomíná lyžařský skokanský můstek. Světová banka předpovídá, že letos bude ruský hrubý domácí produkt růst o 1,5 procenta, což je první známka růstu po dvou letech poklesu, a nedosahuje hodnoty, na který si Rusové zvykli z prvních let vlády Vladimira Putina.

Když tedy loni v dubnu Putin pověřil Alexeje Kudrina úlohou vymyslet plán, jak by se mohla ruská ekonomika v letech 2018 až 2024 opět zvednout, reagovalo mnoho investorů a odborníků i ze západních zemí napjatým očekáváním. Kudrin je zkušený a respektovaný ekonom, který jedenáct let pracoval jako ruský ministr financí právě v době výrazného ekonomického růstu. První výsledek, který představil na Gajdarovském fóru, je ale možná ještě odvážnější, než mnozí čekali.

Rusko a státy OPEC omezily těžbu ropy. Ceny se ale rychle zvyšovat nebudou, shodují se analytici

Číst článek

Někdejší ministr financí a osobní přítel Putina totiž kromě tradičních rad, jako je zvýšení důchodového věku nebo potřeba technologických inovací, zašel i do oblastí, které se ekonomiky týkají okrajově. Podle Kudrina je pro to, aby se ruská ekonomika vyhnula stagnaci, nevyhnutelná rozsáhlá reforma soudnictví a zavedení pravidel, která by lépe ochraňovala práva vlastníků. (Jedním z nejznámějších případů, který na problém ruského soudnictví a vlastnictví dlouhodobě poukazuje, je například kauza investora Williama Browdera.)

Za další nutnost ekonom označil decentralizaci státní moci a její omezení v ekonomice či potřebu rozbít monopoly. „Musíte běžet ze všech sil, abyste stáli na místě. Na to, abyste se pohnuli, musíte běžet minimálně dvakrát rychleji,“ citoval slova Kudrina ruský portál Vedomosti.

Ekonomické problémy a technologickou zaostalost Ruska za jinými zeměmi někdejší ministr financí dokonce označil za problém bezpečnosti. Podle Kudrina by se zahraniční politika země měla věnovat technologickému rozvoji. S odkazem na vojenské experty tvrdí, že Rusku hrozí větší nebezpečí ze strany nových technologií než tradiční vojenské techniky.

Raději bez reformy

Šance, že se celý plán Alexeje Kudrina stane skutečností, je ale nízká. S odkazem na úředníky z Kremlu píše deník Financial Times, že Putin si s největší pravděpodobnosti vybere jenom části Kudrinova plánu. Ty pak nejspíš doplní částmi z dalších plánů, které vytváří kabinet Dmitrije Medveděva a think tank Izborský klub. „Právě teď je Putin ve fázi sbírání informací a po svém znovuzvolení použije to, co považuje za nejlepší,“ cituje Financial Times svůj zdroj.

Týdeník Economist s odkazem na své vlastní zdroje z okolí ruského prezidenta ale uvádí, že Putin si je jistý, že získal neotřesitelnou podporu veřejnosti a nepotřebuje ji už posilovat ekonomickými výkony. Týdeník dodává, že rozsáhlé reformy by pro Putina mohly znamenat větší riziko než užitek.

Podobný názor sdílí i politolog a odborník na Rusko Mark Galeotti z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. „Nevěřím, že by Putinův režim dokázal přežít smysluplnou ekonomickou reformu. To, co Kudrin navrhuje, má pro Putina ekonomický, ale ne politický smysl,“ říká pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.

„Putin podle mého názoru bude nadále mluvit o reformě a udělá pár menších a kosmetických změn, ale nikdy se neodváží přinést seriózní program, který Kudrin navrhuje,“ říká Galeotti.

Nedávný průzkum veřejného mínění nezávislého centra Levada přitom ukazuje, že Rusy ekonomická situace trápí. Na dotaz, jakou událost loňského roku považují za nejvážnější, odpovědělo 30 % dotázaných, že jí byl růst cen a pád hodnoty rublu. Události jako zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, dopingový skandál ruských atletů nebo válka v Sýrii se ocitly až na dalších místech.

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít