Ministři financí eurozóny řeší rozruch rozpoutaný analytiky
Irsko, Portugalsko a Řecko jsou hlavními tématy dnešního jednání ministrů financí 16 zemí eurozóny v Bruselu. Jde o rozruch, který kolem prvně jmenovaných rozpoutali různí analytici citovaní světovými agenturami, zvláště agenturou Reuters. Hlavním účelem schůzky tak zřejmě bude rozptýlit paniku.
Irsko by totiž podle nich mělo brzy požádat o pomoc ze Záchranného mechanismu Evropské unie. Portugalsko je podle nich také v nedobré situaci a může o pomoc také požádat.
Finanční pomoc ze záchranného fondu Evropské unie chtějí Irsku poskytnout velké státy eurozóny proto, aby snížily výnosy irských dluhopisů, které nakupuje Evropská centrální banka, a kterou růst výnosů finančně zatěžuje.
Irský ministr pro evropské záležitosti Dick Roche nicméně dnes ráno prohlásil, že Irsko žádnou pomoc nepotřebuje. Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Tejn před zahájením schůzky řekl, že irská krize neohrožuje stabilitu eura.
Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Pavla Nováka dosud žádná země o pomoc ze Záchranného mechanismu Evropské unie nepožádala. Irsko či Portugalsko o pomoc někdy v budoucnu pravděpodobně požádají, protože oba státy mají dost vysoký deficit.
„Troufám si ale říci, že to ale rozhodne nebude dnes. V případě Irska asi není nutné, aby se tak stalo do příštího léta, protože co víme, Irsko nemá v úmyslu teď prodávat nějaké své dluhopisy, aby získalo hotové peníze. Není ve velké finanční tísni a zatím má dost peněz na to, aby splácelo své finanční závazky až do léta příštího roku,“ řekl Pavel Novák.
Portugalsko je podle něj v daleko horší situaci než Irsko, protože má menšinovou vládu, která bude dost těžko prosazovat úsporná opatření bez podpory opozice. Krize tedy hrozí Portugalsku mnohem víc než Irsku.
Podle slov ekonoma evropské kanceláře České spořitelny Jana Jedličky Irsko s největší pravděpodobností „zaklepe na dveře Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu“ a bude žádat půjčky ve druhé polovině příštího roku.
„Irsko má problémy do budoucna obstarat si prostředky na financování svých potřeb, a proto se zdá v očích investorů rizikové,“ řekl Jan Jedlička.
Podíl soukromých investorů
Německo trvá na tom, aby se do budoucna na nákladech případných insolvencí zadlužených zemí eurozóny podíleli i soukromí investoři.
„Podle mého názoru Němci chtějí naznačovat možnost, že není vyloučené, aby problémová země zkrachovala. Pokud vyjdeme z teze, že na záchraně se mají podílet pouze daňoví poplatníci, Irsko, Řecko a možná i Portugalsko dostanou záchranný balíček od ostatních států, které se na to složí ze svých rozpočtů. Oproti tomu stojí teze, že se na řešení těch problémů budou podílet i soukromí investoři, to znamená držitelé irských, případně řeckých státních dluhopisů. Forma pomoci by byla taková, že nedostanou zaplaceno sto procent své pohledávky vůči řecké nebo irské vládě,“ uvedl Jan Jedlička.
Dodal, že pekel jeho názoru němečtí nebo francouzští představitelé, kteří tuto možnost také zmiňovali, zkrátka upozornili na to, že se připravuje scénář řízeného bankrotu některých zemí. Radí Irsku přijmout 50 až 60 miliard eur, aby se snížilo procentní hodnocení jeho dluhopisů a následné zdražování peněz na trhu nepostihlo další země – Španělsko nebo Portugalsko.
Řecký premiér Jorgos Papandreu prohlásil, že takový přístup by mohl vést ke krachům slabších ekonomik Evropské unie.
