Zpravodaj ČRo: Mezi zajatými Kaddáfího vojáky v Benghází
Karta libyjského vůdce plukovníka Kaddádího se obrátila. Poté, co málem dobyl povstaleckou metropoli Benghází, se jeho jednotky přesně před týdnem daly na ústup. Nevydržely nápor bombardování spojenců. Za nimi postupují síly povstalců, kteří během válečných operací zajali několik stovek Kaddáfího vojáků. Většina z nich je ve věznici v Benghází, kam se dostal i zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Martin Dorazín.
V koloně aut s doprovodem místních úřadů jsme přijeli na předměstí Benghází, kde je velké vězení. Právě tady mají být zajatci z válečných akcí.
Do vězení nikdy člověk nevstupuje s příjemnými pocity, ale teď jsem opravdu zvědavý, co mě v bývalé Kaddáfího věznici, kde teď povstalci drží Kaddáfího vojáky, čeká.
Za pochodu se tady připravuje jakási improvizovaná tisková konference s vězni. Vedení věznice naše návštěva asi trochu zaskočila, protože dozorci jsou hodně nervózní a vytvářejí kolem nás řetěz, abychom se nedostali do blízkého kontaktu se zajatci.
Tohoto muže povstalci chytili minulou sobotu při akci, když Kaddáfího vojáci dobývali Benghází. Mladík z Čadu před čtyřmi lety získal libyjské občanství, ale působil v Kaddáfího speciálních silách.
Při poslední operaci dostal plat deset tisíc dolarů měsíčně. K tomu také alkohol, drogy a dokonce viagru, protože úkolem vládních jednotek, jak tento mladík řekl, bylo znásilňovat ženy v Benghází a zabíjet jejich muže.
Další z vězňů vypovídá o tom, že jim Kaddáfího propaganda řekla, že na východě Libye nejsou žádní povstalci, žádní Libyjci, ale především cizí vojáci, kteří chtějí okupovat zemi a ukrást její ropné zdroje.
Se zajatci se zachází slušně. Ale kdo ví, co skrývají
Muži, kteří sedí před námi a vypovídají, nenesou žádné stopy mučení nebo násilí. Vypadají ustrašeně a unaveně. Ale kdoví, co skrývají pod oděvy, to nám neukázali.
Jeden ze zajatých důstojníků, jak se ukazuje, vlastně zajatcem není, protože se dobrovolně vzdal povstalcům. Přiletěl do Syrtu, rodiště Muammara Kaddáfího, a potom se snažil dostat na druhou stranu fronty. Povstalci mu přirozeně nevěří a všechno musí důkladně vyšetřit.
Tento důstojník říká, že je v armádě už od 70. let a že odmítl vyplnit příkaz střílet do demonstrantů, a proto utekl a vzdal se povstaleckým jednotkám.
V této chvíli se nedá rozeznat, co z toho, co zajatci říkají, je pravda a co si vymysleli, aby si zachránili život. Faktem je, že ani jeden z nich si před novináři nestěžoval na nějaké špatné zacházení.
