Vyklízení 'Džungle' pokračuje. Lidé v Calais bojují se zimou, boty jsou nedostatkové zboží
Zhruba dva tisíce lidí odmítá opustit uprchlický tábor u Calais zvaný Džungle, který začaly včera vyklízet francouzské úřady. Nechtějí odejít z místa, odkud je to nejblíž do země, kam se všichni touží dostat - do Británie. Pro naprostou většinu z nich je to přitom zcela nesplnitelný cíl. Dál tak zůstávají v táboře na severu Francie a kromě nejisté budoucnosti se musí vyrovnávat i s klesajícími teplotami, na které mnozí nejsou vybaveni.
Ačkoliv se má tábor vyklízet, stále tam stojí stovky provizorních přístřešků, stanů a karavanů, jejichž obyvatelé odmítají „Džungli“ opustit. Všude je cítit štiplavý kouř z ohnišť, na kterých si ohřívají čaj nebo něco teplého, protože teplota už výrazně klesla pod deset stupňů.
U Calais pokračuje vyklízení uprchlického tábora známého pod přezdívkou Džungle. Tamní obyvatele neřeší jenom to, jestli mají odejít, nebo se pokusit zůstat
Nedaleko tábora stojí bílá dodávka, ze které dobrovolníci vydávají čaj a polévku. O něco teplého do žaludku je velký zájem, a tak se před dodávkou tvoří fronty.
Podle jedné z dobrovolnic přivezli obyvatelům Džungle dva tisíce horkých nápojů a 600 porcí polévky. Vozí je do tábora každý den. Během pár desítek minut si podle jejího odhadu přišlo pro jídlo a teplý čaj asi 200 uprchlíků.
Jedním z těch, kteří se přišli zahřát a posilnit, je i Afghánec Raf. Mladý muž loví plastovou lžičkou z papírového talíře luštěniny z kouřící se polévky a moc si ji pochvaluje.
Jídlo od dobrovolníků je podle něj dobré stejně tak jako čaj, který vaří v obrovském hrnci a pak v něm nechávají louhovat desítky sáčků.
Raf je za tuto pomoc rád. Sám moc prostředků na jídlo nemá. Za cestu do Evropy dal pašerákům 8000 dolarů, což je skoro 200 tisíc korun. V táboře tak už půl roku přežívá hlavně díky pomoci tamních dobrovolníků a humanitárních organizací.
O teplo jde opravdu velké části obyvatel „Džungle“. Navzdory velmi chladným teplotám jich mnoho chodí naboso nebo mají na nohou jen sandály či pantofle. Jedním z takových je i mladý Súdánec, který si byl pro přísun potravin od další humanitární organizace.
Boty jsou tady nedostatkovým zbožím, tvrdí Súdánec. Stejně jako jeho kamarád, který sedí vedle, má na nohou jen plážové pantofle. A ty v tomto nehostinném prostředí působí lehce nepatřičně.
Charitativní organizace podle něj občas nějaké boty přivezou, ale je o ně tak velký zájem, že jsou hned rozebrané. Kdo nemá peníze na to, aby si koupil boty v obchodě, musí vystačit s tím, co je. Pro mnoho obyvatel „Džungle“ jsou to právě jenom pantofle.
Piknik migrantů na hrobech v Calais pobouřil Francouze. Zbytečně: nechali se podvést
Číst článek
To, jestli seženou něco teplého na nohy, je tak pro mnohé obyvatele tábora důležitější a urgentnější než rozhodnutí, jestli mají tábor opustit či zůstat.
