O obnovu procesu žádají v Česku každý rok stovky odsouzených. Podobně jako Janoušek velká část neuspěje
České soudy ročně schválí jenom desítky ze stovek žádostí o obnovu řízení. Na vině je obvykle nedostatek nových důkazů.
Tento týden soudce Tomáš Kubovec nevyhověl žádosti lobbisty Romana Janouška o obnovu procesu. Janouška soud odsoudil v roce 2014 za úmyslné sražení ženy při dopravní nehodě. „V tomhle případě se nejedná o novou skutečnost, a proto městský soud v Praze návrh na povolení obnovy řízení zamítl,“ vysvětlil rozhodnutí pro Radiožurnál rozhodnutí Kubovec.
Podobně jako Janoušek se každoročně domáhají obnovy řízení průměrně více než čtyři stovky odsouzených. Jak ale ukazuje statistika ministerstva spravedlnosti, větší část jich neuspěje.
„Krajské a okresní soudy letos v prvním pololetí vyhověly 74 žádostem, což zhruba odpovídá počtu za rok 2015, kdy za celý rok bylo vyhověno 162 žádostem,“ říká mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová. Počet obnovených řízení podle ní v posledních šesti letech mírně kolísá mezi 100 a 200 žádostmi.
Ženu viděl, najížděl na ni, telefonoval o tom s manželkou. Janoušek se obnovy procesu nedočká
Číst článek
Chybí důkazy
Důvod zamítnutí žádosti je přitom podle předsedy okresního soudu pro Prahu-západ Petra France často stejný. „Soud povolí obnovu jenom tehdy, pokud se objeví něco nového, co v původním řízení nebylo,“ říká. Návrhy na povolení obnovy se podle něj objevují relativně často, nicméně si nutnosti nových skutečností obvykle nejsou navrhovatelé vědomi a domáhají se spíše revize původního rozhodnutí.“
To potvrzuje i advokát Jaroslav Ortman. Podle něj odsouzení možnost obnovy řízení zpravidla vidí jako poslední možnost na získání nižšího trestu. Šance na nalezení nových důkazů je přitom většinou mizivá. „Přípravné řízení a dokazování před soudem prvního stupně je většinou vyčerpávající. Nalézt takový důkaz je jako hledání jehly v kupce sena. Soudy totiž za novou skutečnost považují například výpověď nového svědka, nikoliv znalecké posudky.
