„Část rodičů se uchyluje k fyzickým trestům a k týrání v rámci nějaké své bezradnosti ve výchově,“ říká psycholožka Zora Dušková pro Radiožurnál v rámci seriálu Volání o pomoc.
Aktivisté se podle své mluvčí spojili po tom, co v médiích viděli záběry pořízené skrytými kamerami v některých chovech, na nichž zaměstnanci zvířata bijí, kopou do nich, nebo je mlátí tyčemi.
„Zvíře na sobě nese známky toho, že s ním bylo manipulováno nevhodně. To se dá odhalit i po kontrole, která přijde po nějaké době,“ popsal ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.
Podle veterinární správy je ze záběrů jednoznačné, že byl porušen zákon na ochranu zvířat proti týrání. Veterináři chystají v dotčených chovech kontrolu.
Společnost Albert chce získat doménu, na které spolek OBRAZ kritizuje podmínky chovu kuřat prodávaných supermarketem. Aktivisté s kampaní nehodlají přestat ani v případě, že by o stránku přišli.
„Oběti mlčí, protože mají strach z pomsty. Také nechtějí udělat ostudu vlastní rodině. Je tu i řada dalších důvodů, kvůli kterým se k případům nedostaneme,“ vysvětluje Lorman z organizace Život 90.
V zákoně má být nově černé na bílém, že jsou fyzické tresty dětí nepřijatelné. A i když předloha bití odsuzuje, tak rodičům, kteří by to porušili, nenavrhuje žádný postih.
„Vypadá to, že panu Šifferovi se to prostě úplně vymklo z rukou, že už nevěděl, co s těmi lidmi dělat a jak to společenství řídit,“ říká v rozhovoru přední religionista Zdeněk Vojtíšek.
Americká reakce na zveřejnění šokujících záběrů s mučenými vězni byla rétoriky silná, ale tresty, které za to padly, byly podle mnohých velice mírné, soudí bezpečnostní analytik Josef Kraus.
„Skoro každý třetí senior a seniorka čelí nějaké formě týrání,“ dodává socioložka se zaměřením na stárnutí Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity v Brně.
Daniela Kovářová nebyla sama, kdo si z tématu ochrany před genderově podmíněným násilím – o němž tolik diskutovaná Istanbulská úmluva je – udělal vlastní, nenávistnou dezinformační kampaň.
Státní zástupkyně přitom před soudem v závěrečné řeči navrhla pro obě ošetřovatelky podmíněné tresty. Zacházení s klientkami ve svém závěrečném návrhu označila žalobkyně za hrubé a nepřípustné.
„A je bolestné slyšet, že dětem je ublíženo dvakrát. Jednou v jejich původní rodině a podruhé těmi, kteří by jim vlastně měli pomoci,“ říká ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová.
Muž děti podle soudu týral od podzimu 2020 do léta 2021, právě tehdy vyšetřovatelé začali případ rozkrývat poté, kdy starší, osmiletý syn rozbil výlohu obchodu s potravinami, aby si zajistil jídlo.
„Ty mrcho jedna, já tě tady holka zlatá přivážu.” Skrytý mikrofon odhalil, jak se v jedné české LDN chovali k seniorce. Proč si neumíme vážit starších?
„S mamkou jsme měly hodně blízký vztah, pak to bylo jako s cizím člověkem, a teď už se to zase vrací,“ říká v otevřeném rozhovoru Šárka R. Její matka Irena podle obžaloby loni zavraždila léčitele.
Zubařka Magdalena a učitelka Irena připravily o život vůdce kutnohorské sekty Richarda. Co se ale dělo dvacet let předtím? Radiožurnál a iROZHLAS popisují, jak společenství fungovalo.
Městský soud v Praze od pondělí projednává obžalobu, podle které se měl šestašedesátiletý muž dopustit dvou závažných zločinů týrání na rodinných příslušnících.
26:38
Praha||Aneta Martínková, Hana Řičicová, kac|Společnost|PODCAST REAKCE
Pro část těch, kteří se násilí dopouští opakovaně, platí, že je to součást jejich osobnosti. A druhá část se násilí dopouští proto, že má moc, rozděluje soudní znalkyně a psycholožka Ludmila Čírtková.
Paní Jarmila násilné bachaře nikdy nezažalovala a nezná jejich jména. Nejdřív se bála, později chtěla zapomenout a událost vytěsnit. Další díl pořadu Příběhy 20. století.
Podle inspekce k trestnému činu nedošlo, celou věc předala ke kázeňskému projednání do pardubické věznice. Všichni zúčastnění zaměstnanci byli kázeňsky potrestáni za porušení vnitřních předpisů.
„Od seniorů slýcháme omluvy: Já jsem už pomalý, děti už na to nemají nervy. Pak zjistíte, že žije o chlebu a vodě, zamykají ho doma, nedávají mu peníze,“ říká Lucie Kozlová z Bílého kruhu bezpečí.
V jednom případě měli dozorci jednoho z vězňů zbít tak, že se mu zastavilo srdce. Místo toho, aby mu následně zavolali záchrannou službu, ho dozorci sami resuscitovali.
Letištím v celé Evropě chybějí podle Hospodářských novin desetitisíce zaměstnanců. A státní veterináři uložili jednu z nejvyšších pokut v posledních letech, píše Mf Dnes.Více ve výběru z médií.
