Násilí na seniorech. Pohyb jim častěji omezují partneři, péči zanedbávají spíš děti a vnoučata
Třetina českých seniorů zažila špatné zacházení od svých blízkých. U lidí starších 85 let je to ještě víc, skoro 40 procent. Ukázal to průzkum projektu Restabus při Masarykově univerzitě v Brně, kterého se předloni na podzim účastnilo přes 2 a půl tisíce seniorů. V sobotu je Světový den proti násilí na seniorech a alarmující výsledky musí podle sociologů, odborníků z vlády i z neziskového sektoru vést i k úpravě legislativy.
„Maminka trpí kognitivním deficitem a poslední dobou se děje to, že maminka nezvedá telefon. Když klientka přichází na návštěvu, tak její sestra, která o maminku pečuje, tvrdí, že maminka spí. Klientka tak s maminkou nemá kontakt. Navíc k tomu sousedé tvrdí, že z bytu několikrát slyšeli křik“ vypráví psycholožka Veronika Valentová typický příběh, se kterým se setkávají její kolegové – krizoví interventi na Lince seniorů. Využít ji mohou i ti, kteří nejsou přímo oběti.
Linka seniorů řeší asi dvacet podobných případů denně. Je tak vytížená, že asi polovina lidí se na ni hned nedovolá.
Za násilí se považuje i psychický nátlak, nadávky, podrývání důstojnosti, omezování pohybu, financí nebo jídla a pití.
Sedmnáct procent respondentů označilo za pachatele manžele či partnery, třináct procent syna a deset procent dceru. Jedno procento seniorů a seniorek řeklo, že špatné zacházení zažili od pečovatelů, ošetřovatelů nebo domácí sestry. Výsledky šetření popsala jedna z jeho autorek socioložka a šéfka vládního výboru pro práva starších lidí Lucie Vidovičová.
„Seznam možných pachatelů je extrémně široký a dopouštějí se ho jak muži, tak ženy. Omezování svobody je typické spíš pro partnerské soužití, naopak zanedbávání pomoci je častější od potomků,“ říká Vidovičová.
23:54
Mluvíme o důchodech, stárnutí lidí ale zasáhne i zdravotnictví a sociální služby, připomíná ekonom
Číst článek
Podle Jana Lormana z organizace Život 90 se ale ve skutečnosti o většině případů vůbec neví, protože se dějí za zavřenými dveřmi.
„Oběti mlčí, protože mají strach z pomsty. Také ale nechtějí udělat ostudu vlastní rodině. Je tu i řada dalších důvodů, kvůli kterým se k těm případům nedostaneme,“ vysvětluje Lorman.
To se podle Lormana musí změnit. Snaží se o to vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Říká, že pomoct by měl už nový zákon o domácím násilí, který nedávno schválila vláda.
„Zákon pamatuje také na prevenci násilí na seniorech, proto byla definice domácího násilí rozšířena i na osoby, které do domácnosti dochází,“ popisuje Laurenčíková.
Kdy začíná stáří a nastává později než dřív? Senioři jeho začátek ‚posouvají‘ každých pět let
Číst článek
K týrání, zneužívání nebo zanedbávání seniorů dochází i ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Zhruba deset takových případů ročně řeší advokátka Barbora Steinlauf. „Nevím o jediném případu, kdy by byl pachatel shledán vinným a byl mu uložen trest,“ říká.
Dodává, že za takové chování nejčastěji padají pokuty kolem 5000 korun. Podle Laurenčíkové bylo násilí v české společnosti dlouhodobě bagatelizováno.
Bezpečím seniorů a prevencí jejich týrání se zabývá taky nová pracovní skupina na ministerstvu práce a sociálních věcí.
