„Růst je tak slabý, že ho ekonomicky interpretujeme jako stagnaci. V porovnání se Slovenskem a Polskem jsme na tom hůře, blížíme se spíše vývoji v Německu,“ říká Švihlíková o české ekonomice.
„Hospodářská politika dokáže zasáhnout, ale bohužel vidíme, že vláda nechává propad reálných mezd projít přes ekonomiku,“ podotkla Švihlíková. Významným indikátorem jsou podle ní tržby v maloobchodě.
Ekonomika Polska mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 procenta. Pomaleji rostlo Maďarsko a ještě pomaleji Slovensko. Česká republika je ve skupině jediná, která mezičtvrtletně vykázala hospodářský pokles.
Ze všech států Evropské unie na tom není nikdo tak špatně jako Česko, jehož ekonomika se od roku 2019 vylepšila jen o tři promile hrubého domácího produktu, tedy vůbec.
Nafta sice zdražila o desetník na průměrných 49,41 Kč za litr, byl to ale nejnižší denní nárůst za poslední dva týdny. Vyplývá to z aktuálních údajů společnosti CCS.
Lidí bez práce je stále přes 550 tisíc. Podle ministerstva práce a sociálních věcí nezaměstnanost v Česku zůstala v srpnu na úrovni 7,5 procenta. To je číslo, se kterým počítala většina analytiků.
Nezaměstnanost v červenci na rozdíl od předchozích pěti měsíců nejspíš neklesne. Myslí si to ekonomové. Přesná čísla dnes zveřejní ministerstvo práce a sociálních věcí.
Evropské společnosti očekávají, že vrchol dluhové krize přijde v Evropě až na konci roku 2012, nejpozději do konce roku 2013. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou zveřejnila společnost Roland Berger Strategy Consultants. Důvodem stagnace má být podle oslovených firem především snížená poptávka domácností. Strašákem je také rozpad eurozóny. Na tuto variantu se podle průzkumu připravuje celá jedna třetina společností.
4:54
|Pavel Novák, Štěpánka Čechová, Veronika Sedláčková, Martin Hromádka, Eva Presová, Simona Bartošová|Ekonomika
Českou ekonomiku letos čeká stagnace a příští rok mírné oživení. Uvádí se to v prognóze hospodářského vývoje, kterou zveřejnila Evropská komise. Eurozónu jako celek čeká tento rok recese. Její hrubý domácí produkt zaznamená pokles o tři desetiny procenta. Ekonomika celé Unie bude podle EK stejně jako ta česká stagnovat.
Letos stagnace, v příštím roce růst o 1,9 procenta. Taková je nejnovější předpověď vývoje domácí ekonomiky od České národní banky. Podobně jako ministerstvo financí tak na počátku tohoto týdne svůj odhad výrazně zhoršila. Pro letošní rok snížila odhad růstu o 1,2 a v roce příštím o 0,8 procenta.
Ekonomika bude letos stagnovat. Počítá s tím lednová prognóza ekonomického vývoje, kterou v úterý zveřejní ministerstvo financí. Miroslav Kalousek kvůli tomu prý rozpočet měnit nebude, vláda nicméně bude muset najít úspory ve výši 20 miliard korun. Ministr financí to řekl v televizi Prima Family.
Benzín i nafta jsou stále na jedné z nejvyšších úrovní v letošním roce. Litr Naturalu 95 se podle společnosti CCS prodává aktuálně průměrně za 35,14 Kč a litr nafty za 34,53 Kč. V případě benzínu to znamená zlevnění za posledních 7 dní o neznatelných 10 haléřů a u nafty o 7 haléřů . Tomu se ani nedá říci pokles cen, spíše se jednalo o stagnaci.
Průmysl roste, stavebnictví padá. Ani v listopadu se nezměnil tradiční obrázek posledních měsíců. Průmyslová produkce se zejména díky automobilovému průmyslu a výrobcům strojů a zařízení meziročně zvýšila bezmála o 16 procent. Stavební výroba naopak propadla o 0,1 procenta. Navíc se počet stavebních povolení meziročně snížil o 2,5 procenta a jejich orientační hodnota klesla o skoro 14 procent.
Ruský politický systém jeví podle prezidenta Medvěděva známky stagnace. Dmitrij Meděvděv to prohlásil ve svém videoblogu s tím, že tento proces je zhoubný jak pro vládní stranu, tak pro opozici. Země podle něj proto potřebuje reformu.
Lidí bez práce v Česku i nadále přibývá. Svědčí o tom údaje, které zveřejnilo Ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle těch se nezaměstnanost v srpnu vyšplhala na 8,5 procenta z červencových 8,4.
Růst nezaměstnanosti se v měsíci květnu dočasně zastavil. Počet lidí bez práce zůstal na úrovni 7,9 procenta. Minulý rok ve stejném období byla nezaměstnanost na úrovni pěti procent. Podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské stálo za zpomalením nárůstu počtu lidí bez práce hlavně spuštění sezónních prací, například ve stavebnictví nebo lesnictví.