Letoun Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF byl sestřelen 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy.
Rodiče a další příbuzní bratří Ocelkových putovali do sběrného tábora pro rodinné příslušníky „velezrádců“ ve Svatobořicích a gestapo při pátrání po Josefovi vyslýchalo i jeho manželku.
Přežil útěk z protektorátu, výbuch letadla, 22 plastických operací, bitvu o Británii a nakonec i nátlak StB. Nejvyššího státního vyznamenání pilot Josef Koukal dočkal až 40 let po své smrti.
Výstavu však lidé v Brně neuvidí, musejí se na ni přijet podívat do pražského Muzea Policie České republiky, kde bude až do května příštího roku, řekl provozovatel brněnského muzea Jan Kratochvil.
V pátek uplynulo 76 let od oficiálního návratu stíhačů z 310., 312. a 313. stíhací perutě RAF. Na Klárově jejich památku uctili zástupci politiky, armády, zahraničních ambasád i příbuzní.
Při návratu z nočního bombardování přístavu nedaleko Brém sestřelil letoun se šesti muži na palubě německý noční stíhač. Pět z nich zahynulo. Jejich ostatky ležely v Nizozemsku bez pohřbu 80 let.
Před 80 lety Fürst sestřelil Heinkel 111: „Podle hlášení o bojové činnosti jsme si takřka jistí, že bombardér zlikvidoval Bohumil Fürst z 310. perutě.“
„Letoun v národních barvách bude lépe reprezentovat Spojené království po celém světě,“ dodal s tím, že přemalovat letoun do barev britské národní vlajky vyjde na 900 000 liber (26,7 milionu Kč).
Stanice Sky News uvedla, že britští záchranáři zahájili rozsáhlou záchrannou operaci. Zda je pilot na živu, není jasné. Neznámá je zatím i příčina neštěstí.
Farnes zničil již v prvním měsíci bitvy o Británii pět nepřátelských letadel a další poškodil. Na konci války měl na svém kontě šest zničených, jedno nejspíš zničené a šest poškozených strojů.
Do bojových operací se zapojil až začátkem roku 1945, později pak na spitfirech létal třeba také v Africe. Po pár letech ale důstojnickou uniformu svlékl a rozhodl se žít v Anglii obyčejný život.